Pravda je naší neměnnou součástí..

Na otázku: "Je to pravda?" lze odpovědět buď ano nebo ne. Něco, ať už je to cokoli, je pravda, jestliže VĚŘÍME, ŽE TO PRAVDA JE. Když nevěříme, pak to pravda není. Sklenice může být poloprázdná, nebo poloplná. Kolem nás plynou miliardy myšlenek, z nichž si můžeme vybírat.

V minulém povídání jsme probrali DOMNĚLÝ problém a myslím si, že jsme našli ten skutečný: je to pocit, že ZA NIC NESTOJÍME. Že tak to není? Že kecám?

Kolikrát jsme si řekli některou z následujících vět?

Slíbil jsem vám, kdo o to stojíte, ale hlavně sobě, že uděláme něco se svým obvyklým způsobem myšlení a možná si trochu pomůžeme s tím, abychom se měli raději a cítili se lépe. A protože jsem tvrdil a stojím si za tím, že všechno začíná v hlavě, bylo, je a bude to o uvažování, pocitech a mých, nebo lépe řečeno našich myšlenkách. Dnes tedy poprvé...

Kazeň musy byt, tak je to spravne soudruzy, kazeň je to hlavni. Kazeň musy byt.

Život je otázkou priorit. Není to stupidní reklamní slogan, je to obrovská pravda. Čímž netvrdím, že mám mít nalajnováno, co, kdy, kde, jak, s kým, čím, proti komu a já nevím, co ještě. Ale mohl bych v hrubých obrysech přece jenom mít trochu jasno. Mohl bych vědět, kam chci dojít a jak zhruba přibližně se tam můžu dostat. A mohl bych myslet pozitivně.

Nesouhlasíte s mým tvrzením? Pakliže se ve vaší hlavě něco brání, je tu výzva. Ano, někdo by použil slovo "problém" leč toto slovo nemám ve slovníku.

Bratře Žižko, rána dobrá, ale krátká!
Nevadí, popojedem.