Přišla mi mejlem od známého z Bratislavy zajímavá písmenka. Chcete-li pochopit současnou finanční krizi, máte si přečíst následující příklad - nechce se mi to překládat, nechám to tudíž ve slovenštině, která je vedle polštiny jednou z mých "mateřštin". Kdo neumí slovensky, má smůlu, dál nečte.

Pořád je tu velký počet lidí, kteří si nepřejí postavit se na vlastní nohy a nést svou odpovědnost, raději nadávají a pomlouvají a koukají, kde by co dostali centrálně přiděleno.

Jó, za bolševika to se nám žilo...!?
Skutečně???

Za několik málo hodin vypuknou krajské a senátní volby.

A jednoho dne přestane ten životní zápas, a přijde nemoc, která neotřese pouze životem, ale podetne kořen, tenkráte jistěji nežli tyf v mládí a půjdeme s toho světa na věky pryč. Ale po jaře i nadále se bude zelenati tráva a skřivan zase bude jásati v modrém vzduchu, a všecko se bude díti dále, jako když jsem byl ještě všeho toho očitým svědkem. Co jest přírodě po jednom lidském životě? Za jeden sta jiných. Jedinec jest příliš nepatrné zrnko v té obrovské přírodě!
(Josef Thomayer 1903)

PARADOXY

Už nějaký čas se mi honí hlavou to, co na sebe teď prásknu. Potřeboval jsem si trochu srovnat různě probíhající chaotické své myšlenky a ta písmenka, co následují, jsou výsledným efektem toho srovnávání. Já vím, stále je to poněkud nesouvislé, ještě to budu možná učesávat a dost pravděpodobně se k tomu znovu vracet, nebo to třeba bude mít pokračování. Ví to zatím jen málo lidí, tak to vyslepičme do světa ať se nemusím pořád opakovat. Je pohodlné říct: "přečti si to na Dni.."