Dennapicu | Den na piču

Je toto možné? Už tak dlouhá doba uplynula od jednoho slůvka na místě, které navštěvujeme jen málokdy. Pamatuju si to jako dneska (tedy blbě) - všechny trapasy a nepříjemnosti, které kolem toho byly, i to že tenkrát byla sobota a celý den pršelo.

Josef žije v jedné středočeské vesnici v pěkném domku se zahradou, má docela pohlednou manželku a dost čilého souseda.
A ten soused mu tu jeho ženu před časem svedl. Jednou, dvakrát a ta jejich avantýra stále pokračuje.
Ptáte se, co udělal Josef, když zjistil, že mu choť zanáší? Vzal na ni sekyru? Zmlátil souseda? Rozvedl se? Samá voda, přátelé.

Zase jsem šel dlouhou ulicí, ačkoli moje účast nebyla dnes povinná.. Tedy zase.. Co to je "zase"? Už jsem touhle ulicí nešel dobrých osmnáct let a nešel bych ani minulý pátek, kdy jsem byl na setkání se svými milými bývalými spolužáky (a hlavně spolužačkami) ze základní školy.

Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá... Ne, to je blbý začátek a patří někam jinam. Krásně prší a trvá to už - co je dneska za den? Středa? Trvá to už od nedělního poledne, takže asi tři dny. Nic si nenalhávejme, vody je potřeba, bylo dlouho sucho, v zimě moc nenasněžilo...

Maturity. Nádherný čas mládí a malin nezralých. Doprdelepráce, zdá se to, jako by to bylo včera a přitom to příští rok bude už čtvrt století.

Chvilečku stačilo a už je to fšecko na chuja.

Mezi půlnocí a ránem, kdy den se teprve rodí a člověk může snít, stačí někdy jen otevřít okno a zavřít oči...