Je toto možné? Už tak dlouhá doba uplynula od jednoho slůvka na místě, které navštěvujeme jen málokdy. Pamatuju si to jako dneska (tedy blbě) - všechny trapasy a nepříjemnosti, které kolem toho byly, i to že tenkrát byla sobota a celý den pršelo.

Jak někteří víte, mám nemocné auto, které je teď v péči jednoho šikovného karosáře. Proč říkám šikovného? No protože synek má jedna z nejlepších možných doporučení, takže špatný být prostě nemůže.

Josef žije v jedné středočeské vesnici v pěkném domku se zahradou, má docela pohlednou manželku a dost čilého souseda.
A ten soused mu tu jeho ženu před časem svedl. Jednou, dvakrát a ta jejich avantýra stále pokračuje.
Ptáte se, co udělal Josef, když zjistil, že mu choť zanáší? Vzal na ni sekyru? Zmlátil souseda? Rozvedl se? Samá voda, přátelé.

Vypráví se o alchymistovi, který svému králi slíbil elixír na výrobu zlata. "Bude fungovat, Veličenstvo," ujišťoval ho. "Ale nesmíte myslet na bílého slona."
Po týdnu král zjistil, že nemyslí na nic jiného než na bílé slony.
(Modří už vědí...)

Zase jsem šel dlouhou ulicí, ačkoli moje účast nebyla dnes povinná.. Tedy zase.. Co to je "zase"? Už jsem touhle ulicí nešel dobrých osmnáct let a nešel bych ani minulý pátek, kdy jsem byl na setkání se svými milými bývalými spolužáky (a hlavně spolužačkami) ze základní školy.

Jestliže nevydržíte ani vteřinu bez toho, abyste se webu s něčím nesvěřili a je vám hloupé pořád dokola aktualizovat vlastní blog, vyzkoušejte TUTO SLUŽBU.

Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá... Ne, to je blbý začátek a patří někam jinam. Krásně prší a trvá to už - co je dneska za den? Středa? Trvá to už od nedělního poledne, takže asi tři dny. Nic si nenalhávejme, vody je potřeba, bylo dlouho sucho, v zimě moc nenasněžilo...

Jsou tajemství o životě se ženou, která si předávají jen muži mezi sebou:

Maturity. Nádherný čas mládí a malin nezralých. Doprdelepráce, zdá se to, jako by to bylo včera a přitom to příští rok bude už čtvrt století.

Dostal jsem mejlem zvonění na mobil. Nemám slov. Děkuji.
Já...
Děkuji...

Chvilečku stačilo a už je to fšecko na chuja.

Mezi půlnocí a ránem, kdy den se teprve rodí a člověk může snít, stačí někdy jen otevřít okno a zavřít oči...

Slepice chová doma kde-kdo, někomu chodí na zahrádku dokonce od sousedů, já mám na svojí dolní zahradě každoročně slepice poněkud odlišné.

Tuž to ni! Ni, ni a ni! Co matě do štajgrove dupy furt s tymi impotentami? Jaky kurec impotent? Kaj zme to su je? Mame kafe bez kofejnu, sladidla bez cukru, cygaretle bez nykotynu, tuž jak impotent? Uvjedomtě se, že neni impotentnich chlopu, su enem něšikovne robki.

A pamatujtě se děvuchy. JAK SE HO NĚPOSTAVITĚ, TUŽ SE HO NĚZASLUŽITĚ!

Co na tym neni jasneho?
Bježtě už kajsyk do dupy, bo mi se cosyk staně...
Fajny deň přeju...

Existuje mnoho zrádných otázek, které ženy kladou do cesty mužům jako nášlapné miny a testují tak, jestli je ještě milujeme a obdivujeme. Dávejte si pozor – odpovíte na ně špatně a jste v průšvihu.

Mluvím o situacích, kdy nechápete proč, ale už týden se s vámi doma nebaví ani klika od záchodu. Asi to znáte. Proto je pro vás právě tady a teď připraveno jedenáct bezpečných odpovědí na nebezpečné otázky a návod, jak vybruslit z nástrah partnerské konverzace, tedy disciplíny, ve které jsou naše děvčata jednoznačně lépe vyzbrojena a vystrojena.

Tak milé dámy, doufám, že jste se ze sletů vrátily v pořádku, jste sladce unavené z tancování a řádění, že vás vaše košťátka nezklamala a dovezla vás až domů.