Cirka asi tak rok to učíme chodit a mluvit a pak asi tak patnáct let sedět na fleku a držet hubu.

Mezi půlnocí a ránem celou noc jedu sám
bílou betonovou desku do rozbřesku proklínám.
Až do rána mi patří, sám jsem na ní zbyl,
jen rádio je společník dlouhých nočních chvil.

Já to takhle udělat, už ji mám a slyším něco o starém nemravovi a tak vůbec podobně. Ale malý pán je prostě malý pán, ten může všechno.

Tak jsem si udělal na Ksichtoknížce test na téma "Jaké je tvoje politické přesvědčení". Už dlouho jsem uvažoval, kam bych se s tím zařadil a po dnešku mám docela jasno - vlastně si myslím, že ta charakteristika na mě naprosto sedí a mnohé vysvětluje.

Jen takový krátký report o tom, jak nám to roste.

Takhle je dneska večer (sobota 19.12.2009) u nás venku.

Dávno upadlo v zapomění... Škoda, Jozef Króner je nesmrtelný herec.