Mezi půlnocí a ránem celou noc jedu sám
bílou betonovou desku do rozbřesku proklínám.
Až do rána mi patří, sám jsem na ní zbyl,
jen rádio je společník dlouhých nočních chvil.
Měl jsem fakt náročný týden. Myslím tím minulý týden - hned v pondělí ráno volali z jedné fabriky pod Jeseníky, že kotel je suchý, zablokovaný a shořely mu nějaké pojistky. Shodou okolností stejný kotel, který jsem ještě den před Štědrým večerem opravoval. Nedá se říct, že bych se vyděsil málo, naopak, ač naprosto jistý, že jsem chybu neudělal, maje nedostatek informací, velmi usilovně jsem přemýšlel, jestli přece jenom náhodou jsem něco nemohl zanedbat.
Navíc to pondělí byl Kangoš v servisu, měl jsem naplánovanou výměnu rozvodového řemene a související záležitosti. A Felina zamrzlá a bez elektřiny. Situace jen těžko řešitelná. Venku zima, ve firmě mrzne nervózní management. No mrzne. Já doma nemám tak teplo, jak oni tam měli zimu, ale náš zákazník, náš pán. A faktem je, že při deseti nad nulou se už u počítače docela špatně pracuje.
Co s tím? Servismani z Autokelly (fakt šikovní chlapi - ten servis, co je v areálu bývalé fabriky a mají ho ti dva bráchové, můžu doporučit) slíbili, že auto do večera bude. Večer se pomalu blíží - stále žádné zprávy o autu a opakovaně volající nervózní manažer z fabriky s porouchaným kotlíkem.
Ale aspoň už se pomalu rýsuje, co se stalo. Vypadá to na nějaké potíže s elektorozvodem. Možná přepětí, možná náhodné, neúmyslné a krátkodobé připojení fáze na nulu. Takže ne, nic jsem nezanedbal, kotlík jsem opouštěl v bezvadném a plně funkčním stavu.
Konečně telefon z Autokelly. Máte to hotové, ale je tu jeden problém... Přijíždím do Vítkovic, bavím se s technikem - je tam alternátor před rozpadnutím. Můžu s tím jet? neměl byste, nelze zaručit, že se to nerozsype. Slyšíte, jak to drnčí? A vidíte, jak se ta hřídel kývá? Podle technika je auto nezpůsobilé a nedává mi požehnání. Naopak, jsem stále silněji varován.
Nedá se nic dělat, slíbil jsem, že se na kotel přijedu podívat a zjistím, která mlátí - tedy co se děje. Ještě autíčku domlouvám a vysvětluju mu, že musí vydržet, že to příští týden opravíme. Dohodnuto, ujednáno. Jedu domů pro vercajk a padám na Bruntálsko. Cesta ubíhá velmi příjemně, protože mám na uších sluchátka empéčtyřky a v nich Těžkej Pokondr a cesty jsou v tuhle hodinu prakticky prázdné. Zapínám autopilota a přidržuje se volantu, jedu. Díky Pokondrům ale (mikro)spánek zaplaťpámbu nepřichází a tak jsem po docela pohodové cestě asi v deset večer na místě. Fakt nemůžu uvěřit, že jedu na noční.
Rozebírám kotlík, cítím zápach spáleniny ale ne po požáru, ale po zkratu. Vypadá to na zásah vis maior (Paroubkova řídícího orgánu) a zdá se, že v kotlíku "odešlo" prakticky vše, co mělo něco společného s elektřinou - počínaje čidly a konče elektronickou deskou. Uff. Zkouším kotel napustit a rozchodit. Nefunguje prakticky nic. Kotlík má sice tendence se rozběhnout, ale rychle se blokuje. Měním čidla. Kotlík se rozbíhá, ale přehřívá se. Kontroluju funkce. Oběhové čerpadlo se točí, trojcestný ventil? Nepřepíná(?) - značím si, objednat motor k trojcesťáku a pro sichr i vnitřnosti; tím nic nezkazím a kapsu mi to taky neurve, když náhodou budu vedle. Vidím stopy spálenin na desce - píšu si: objednat základní desku. Tyhle díly nemívám příliš často skladem jednak proto, že se dají rychle objednat a jednak proto, že kdybych měl držet skladem ke každému kotli náhradní součástky, tak v tom jsou umrtveny statisíce korun. A to si nemůžu dovolit.
Jsou dvě hodiny ráno, už s tím nemám šanci nic dalšího udělat a tak odjíždím. Aspoň, že jsem diagnostikoval okruhy, v nichž by mohl být problém. To, že jsem je nediagnostikoval všechny, zjišťuji ale až o dva dny později.
A tak jsem pro vás a hlavně pro Prajzulu A Mavericka mohl vyfotit jak vypadá Opava ve tři hodiny nad ránem pohledem z Hrabyňáku. (Na fotce vpravo září areál Globusu.)
Mezi půlnocí a ránem den se rodí tak co o tom říct?
Mezi půlnocí a ránem je rádio-můj kamarád nic víc.