Je toto možné? Už tak dlouhá doba uplynula od jednoho slůvka na místě, které navštěvujeme jen málokdy. Pamatuju si to jako dneska (tedy blbě) - všechny trapasy a nepříjemnosti, které kolem toho byly, i to že tenkrát byla sobota a celý den pršelo.

Jak někteří víte, mám nemocné auto, které je teď v péči jednoho šikovného karosáře. Proč říkám šikovného? No protože synek má jedna z nejlepších možných doporučení, takže špatný být prostě nemůže.

Vypráví se o alchymistovi, který svému králi slíbil elixír na výrobu zlata. "Bude fungovat, Veličenstvo," ujišťoval ho. "Ale nesmíte myslet na bílého slona."
Po týdnu král zjistil, že nemyslí na nic jiného než na bílé slony.
(Modří už vědí...)

Zase jsem šel dlouhou ulicí, ačkoli moje účast nebyla dnes povinná.. Tedy zase.. Co to je "zase"? Už jsem touhle ulicí nešel dobrých osmnáct let a nešel bych ani minulý pátek, kdy jsem byl na setkání se svými milými bývalými spolužáky (a hlavně spolužačkami) ze základní školy.

Jestliže nevydržíte ani vteřinu bez toho, abyste se webu s něčím nesvěřili a je vám hloupé pořád dokola aktualizovat vlastní blog, vyzkoušejte TUTO SLUŽBU.

Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá... Ne, to je blbý začátek a patří někam jinam. Krásně prší a trvá to už - co je dneska za den? Středa? Trvá to už od nedělního poledne, takže asi tři dny. Nic si nenalhávejme, vody je potřeba, bylo dlouho sucho, v zimě moc nenasněžilo...

Maturity. Nádherný čas mládí a malin nezralých. Doprdelepráce, zdá se to, jako by to bylo včera a přitom to příští rok bude už čtvrt století.

Dostal jsem mejlem zvonění na mobil. Nemám slov. Děkuji.
Já...
Děkuji...

Chvilečku stačilo a už je to fšecko na chuja.

Tak milé dámy, doufám, že jste se ze sletů vrátily v pořádku, jste sladce unavené z tancování a řádění, že vás vaše košťátka nezklamala a dovezla vás až domů.