Typicky bolševická demagogie, pod heslem "Já jsem dělník a kdo je víc" pěstuje u primitivů představy, že oni si svou "poctivou prací" přece něco zaslouží! Nikdo takovým lidem nevysvětlí, že jejich práce námezdního dělníka je sama o sobě zcela bezcenná. Teprve když jim někdo poskytne stroje, na kterých něco dělají, poskytne materiál, který mohou zpracovávat, řekne jim co a jak mají dělat a hlavně PRODÁ to, co vyrobili - pak teprve dostane jejich práce nějakou cenu! A ten, kdo tohle všechno zajišťuje má plné právo určit, KOLIK jim za jejich práci zaplatí! A pokud se jim to nelíbí, můžou si najít někoho jiného, kdo by jim dal víc. Pochopili by to velmi rychle až v momentě, kdy by jim dal jejich zaměstnavatel padáka. To by ovšem platilo v normální společnosti. V našem polobolševickém státě, kde soudruzi poslanci schválili bolševický Zákoník práce je to tak, že zaměstnavatel nemůže (bez bolestivé finanční ztráty) nikoho jen tak propustit a do všeho můžou kecat samozvaní vyžírkové, nazývaní odboráři. Tihle šmejdi s bolševickým myšlením se samozřejmě snaží svou moc využít a rozeštvávají hlupáky v montérkách proti těm, kdo jim dávají práci a plat. Pokud se to rozšíří, tak to odskáčeme všichni. Přál bych těm debilům z Mladé Boleslavi, aby si jejich zaměstnavatel našel jiné dělníky třeba z Ukrajiny a oni mohli při vybírání sociální podpory vzpomínat na tu almužnu, kterou dostávali v automobilce. (Honza, z diskuze na Virtually)