Článek O žárlivosti
Komentáře k článku: O žárlivosti
amelie00: Moc hezky napsané. Výjimečně souhlasím s mužem. Nežárlím, ale MILUJI. Vím, že ten druhý není můj majetek.
lentilka®sdeluje.cz: Ale já si to uvědomuju moc dobře, že můj protějšek není můj majetek. Zrovna tak bych vyskočila z kůže, kdyby dotyčný považoval za svůj majetek mne. Myslím si, že žárlivost souvisí se sebevědomím... 
valach-ostrawski: Žádanosti toho druhého? Jak se to posuzuje?
http://dennapicu.pise.cz/30866-sama-sobe-si.html
valach-ostrawski: Takže za to, že je o Něho zájem může On a ty Jeho trestáš svou žárlivostí za to, že o Něj cizí holky mají zájem? To mi hlava nebere.. 
A kdyby o Něj zájem nebyl, nežárlila bys? Nebo bys o Něho taky ztratila zájem?
valach-ostrawski: Přímo nikoli, leč já už jsem takový rýpavý - neber to prosím ve zlém.
Jen jsem si dal pár věcí z tvých odpovědí do souvislostí a dovolil si položit několik otázek - odpověď na ně by mě opravdu potěšila. Mi z toho povídání totiž vychází, že on je bez viny, ale trestaný. A není mi jasné proč on.
Mě totiž žárlivá děvčata upřímně děsí - nelze s jejich utkvělými představami racionálně ani jinak nijak pohnout a jinak třeba i perspektivní vztah může naprosto ztroskotat na zcela NEEXISTUJÍCÍM naprosto VYMYŠLENÉM problému.
A tak by mě zajímalo, co vás/tebe k žárlivosti vede. Je to nedostatek sebevědomí? Nedůvěra v sebe nebo partnera..? Co je za tím?
A nedělám si z tebe srandu, opravdu se normálně ptám - chci vědět a vyvarovat se možných budoucích chyb - nehodlám totiž poustevničit, ale na druhou stranu už jsem příliš velký kluk na to, abych se trápil, nebo se trápit nechal.
Poraď...
soninka: Zacházíš do extrému, nebo spíš přehnaně dáváš do souvislostí, abych použila tvoje slova 
Zaprvé nechápu opakované užití slova "trestat" a "trestaný", žárlivost, pokud je skrytá či neagresivní, nikoho přece netrestá. To, že zaskřípu zubama, když vidím fotku jeho sexy kolegyně, nepovažuju za trest.
"A kdyby o Něj zájem nebyl, nežárlila bys? Nebo bys o Něho taky ztratila zájem?" - no, čistě prakticky, kdyby o něj nebyl zájem, nebyl by přece důvod žárlit. A ne, neztratila bych zájem, to s tím nemá nic společného.
"A tak by mě zajímalo, co vás/tebe k žárlivosti vede. Je to nedostatek sebevědomí? Nedůvěra v sebe nebo partnera..? Co je za tím?" - Ani jedno, vysvětleno výše.
valach-ostrawski: Možná (trochu) přeháním, ale přeháním zcela úmyslně, protože prostě jdu do extrému, aby sis uvědomila, co chci říci tím, co říkám. Kam vede to nevinné skřípění zubů, které bylo na počátku.
Na počátku v duchu skřípáš zubama, později šílíš při každém zacinkání textovky v jeho telefonu, následně mu prohlížíš e-mily a končí to s nožem v rukách v lepším případě, v prsou v tom horším...
Tím skřípáním zubů trestáš minimálně sama sebe - nebo Ti to snad přináší příjemné pocity? Já se domnívám, že to je výraz nelibosti a to přináší stres.
Opakuji ještě jednou - neber mě prosím ve zlém. Ve tvém případě je to ještě v raném stadiu, kde bereš jistotu, že se to nebude s léty stupňovat a neskončí to třeba "itálií"?
V každém případě díky za tvůj čas se mnou ztracený, možná se do toho ještě někdo zapojí a já velmi ocením i další tvoje názory.
soninka: Kdyby měla žárlivost vývoj, jak říkáš, byl by "muž" na naší planetě vyhynulým druhem . Protože neznám jedinou ženu ze svého okolí, která by nežárlila. Liší se pouze projevy.
valach-ostrawski: nejsme ve sporu. V mnoha případech je žárlivost pouze latentní, v mnoha jiných vede k rozpadu vztahu. V každém případě by mě zajímalo proč je ta nemoc - a nic jiného to není - tak rozšířená. Co je spouštěcím mechanismem a proč k ní vůbec dochází. Jinak řečeno - je-li žárlivost považována za normu, znamená to snad, že nejsem normální?
lentilka®sdeluje.cz: Jsi normálně nenormální. Na tom už jsme se shodli jinde, mám ten dojem...
(Řekl sis o to, ty provokatére... 
)
soninka: Dle slov Ondry (který četl celou konverzaci a souhlasí s tebou, prevít), prý chlapi, až na chorobné magory, prostě nežárlí a normální jim to nepřijde. Za plemeno žen prohlašuji, že to normální je - v té latentní fázi
A jen prohlašuji, že já svou žárlivost držím na uzdě - zažila jsem vztah s extrémním žárlivcem a bylo to peklo na zemi
valach-ostrawski: Rozumný chlapec.
A Tvůj přístup se rovněž jeví akceptovatelně.
Díky za diskusi - bylo mi ctí a potěšením a doufám, že se zase někdy necháš vyprovokovat.
soninka: Náhodou, já se snažila se držet
Dávno, dávno tomu, co jsem se nechala vyprovokovat k agresivním příspěvkům... peprnet mě vychoval.
Jinak oba děkujeme za pochvalu
valach-ostrawski: Varner? Koukám, že toho zná kde-kdo. A to jsem peprnetem neposkvrněn. Kde je tomu chlapovi vlastně konec?
lentilka®sdeluje.cz: No to mi povídej. Peprnet mě naučil rozlišovat mezi virtualitou a realitou.
A další podobný "učitel" pro mě byl Apofis.
(stýská se mi po Barbarovi )
inenaso: Já také milovala a i teď když už není mezi námi žárlím na to, co "tam" dělá a proč mě nevzal sebou, to mu mám strašně za zlé. Jsem už jen poloviční jak s ním, prostě mi chybí
