femme: Co kdyz nam nekdo tu cestu k uspechu porad vedome nici,zavidi nam ji,zarli na ni...co pak?Co na tom,ze ja chci a ja to tak citim...
valach*: O tom jsem mluvil v některém z minulých dílů, myslím, že to byl ten o práci, co hluboce uspokojuje a určitě ještě i dalších - rozklikni si rubriku "Sebezdokonalování" a začni od začátku. Dozvíš se všechno, co potřebuješ.
valach*: I opakovaná cesta na Mt. Everest začíná znovu od začátku a prvním krokem.
Psal jsem to právě v tomhle dílu - když děláš to, co obvykle, výsledek je stejný jako obvykle. Jestli chceš dosáhnout změny, prostě je třeba dělat věci jinak. Chceš-li být úspěšná, dělej věci tak, jak je dělají úspěšní.
valach*: Jakkoli jinak. Prostě to zkoušej - když si nevíš rady, experimentuj. Otoč názor. Vezmi větší kladivo. Místo facky zkus dobré slovo. A naopak.
Měřítkem úspěšnosti je míra Tvojí spokojenosti s dosaženým výsledkem. Tvůj pocit, který z toho, co jsi dosáhla, máš.
hospodynka: Kdyby byli lidé se vším stoprocentně spokojení, žijeme ještě v jeskyních.
hospodynka: Pracuji na sebezdokonalení, což s tím souvisí - prostě budu lepší a ještě lepší....
bublina*: Prosím vesmírnou inteligenci o zaslání větší dávky kloudných myšlenek.
Jsem úspěšná ve všem do čeho se pustím, neb neúspěch se nepřipouští. Ale bolí to a nějaký čas to trvá. Učím se rukama a fotopamětí. Jakmile to dokážu zkloubit dohromady, mám vyhráno. Mé služby potřebuje spousta zákazníků. Bohužel denní tržba nerovná se měsíční výplatě. Všechno se mi daří, to co pos..u, hned zapomínám, bo bych se zbláznila. Jsem stále bohatší a bohatší, hlavně o zkušenosti. Příležitosti se vyhýbám, popř. si vybírám.
A nakonec - nejdřív mluvím a pak přemýšlím, co jsem to vlastně řekla
dennapicu: Příležitosti se neztrácejí, každou, kterou odmítneš, dostane někdo jiný.
Jen je třeba být opatrná v odmítání, protože časem se může stát, že příležitosti přestanou právě kvůli jejich neustálému odmítání přicházet.