Pote, cosi si uvaříme

Když bývalo na Valachách zle-nedobře, valaši mívali takové životní krédo: "Nikdy néni tak zle, aby nemohlo být ěšte horší. Ale pokáď bylo ve sklepě pár zemáků, v komíně  lebo komoře kúsek uzeného, nebo aspoň špeku, v súdku zelé a v demijóně sliovica, dycky sa dalo přežiť. A tak vzniklo plno receptů, třeba ten na šišky počerňanky - v "podkérkonoší" temu pravíja "chlupatý knedlíky", na Slovensku to sú "halušky".

To si veznete tak asi půl kila brambor, oškrábete jich a nastrůháte na jemnějším struhátku (jak na zeleninu), do teho nasypete asi dvě, možná až tři deci polohrubéj múky - jak pravíli pán Werich: "Přiměřeně", trochu soli a zamíšáte to na hustú pastu.

Do hrnca sa dá osolená voda, a až začne vříť, tož tu pastu do ní odhazujete za pomoci polévkovéj lžičky. To dycky nahrnete na lžícu asi tolik, co sa vejde na jedenkrát do huby a povaříte. Šištičky trochu zčernajú a sú tuhé jak tenisák, ale to je ono.

Potom dáte zpěnit střední cibulu s 5 - 7 dekama špeku, nakrájaného na kratší nudličky a eště, než sa to stačí připáliť, tož do teho rozbijete dvě - tři vajca a rozmíšáte na vaječnicu. Táto směska sa dá na šišky podle chuti a veselo sa baští. Šmakujú k temu okurky, hříbky na kyselo aj nakládané jeřabiny. Ale jako poslední chod by nemělo chybět kúsek piva.

Je to jídlo moc dobré a dlúho máte pocit sytosti. Na cholesteról a kalóryje sa vyserte - stejnak zme odkojení na bůčku, tož co? A kdyby vás to tlačilo, tož néni nic jednoduššího, jak si hrknúť kalíšek sliovice. Nebo dva, tři...

V každém případě sú šišky-počerňanky dietnější jak bramborák a kdyby vám to nešmakovalo, tož jak dycky - eště teplé a za stálého míšání podáváme psovi.
Dobrú chuť vám přejú

                     Valach Ostravski a strýc Trčkú.