bublina*: Vezmu si to k srdci. Myslím, že jsem tak na polovině cesty k sobě. S většinou kroků rozhodně souhlasím. Je to o tom, mít se rád, neubližovat si. Sama sobě. Já za to stojím, nebudu čekat v koutě, až co na mě zbyde. Možná, že ale tyhle zkušenosti člověk sbírá až časem, věkem. Co je naprosto neřešitelný problém ve dvaceti, nad tím mávneš rukou ve čtyřiceti. Zdravé sebevědomí je totiž i vidět a všechno souvisí se vším. Mimochodem - nesnáším, když někdo začne větu mířenou na mě slovy - MĚLA BYS........Neměla. Já to udělám, až budu chtít já.