Když jde o výživu, dočtete se milion teorií a rad.

Co je na zemi, zvedni.
Co je špinavé, umyj.
Co je hladové, nakrm.
Co je smutné, pohlaď. 

Prohlížel jsem si "retro" fotografie města ve kterém žiji. Stáří dvacet až sto let. Ti lidé dokázali neskutečné věci - vybudovat, zkonstruovat, postavit.. Dokázali (jsme) zkonstruovat, vyrobit a postavit jaderné elektrárny, přehrady, čističky odpadních vod, cukrovary, fabriky, doly, hutě, železárny, mosty..

Je to jen můj dojem, že dnešní obyvatelstvo by se na tyhle záležitosti už nevzmohlo, nebo je to realita??? Že dnes jsme na úrovni tak asi cvičených opic, které zvládnou maximálně pár úkonů v montovně a tím to končí? A že je tohle všechno ZÁMĚR??? 

Až když ti přistane vosa na koulích si uvědomíš, že věci se dají řešit i v klidu a bez použití násilí.

Jsme na jedné lodi. Všechno se houpe, všem je blbě, všichni zvrací a vystoupit nelze...

Existuje sorta lidí, kteří poplivou tvou duši a ještě se budou chovat tak, jako bys urazil ty je, a byl tudíž povinen je prosit za odpuštění.

Rozvod je to nejlepší, co vás může potkat. Potom konečně můžete být sami sebou a zamilovat se do sebe. To ke štěstí úplně stačí.

Musel jsem si to třikrát pustit, než jsem pochopil, co se stalo.