Nemusíš předstírat, že jsi silný,
nemusíš říkat, že je všechno v pořádku,
netrap se tím, co si myslí ostatní,
a když to musí být, neskrývej slzy.

Je dobré se vyplakat, jedině tak se vrátí úsměv.

Nikdo z nás neví kolik času má pro ty, na kterých mu záleží nejvíc. 

 Ženská emancipace obvykle končí tam, kde se objeví první technický problém.

 Proč o něco TOLIK usilovat, když to nebude KOMU předat?

 Největší výhrou v životě je najít někoho,
kdo zná všechny tvé chyby, omyly i slabiny
a přesto si stále myslí,
že jsi úplně úžasný.

 Ďura světa v každém směru
Co si myslíš na to seru
Nemluv bo mě mory beru
Tak se žije tady na severu

Větry fučí ze všech směrů
Když není máslo jíme Heru
Furt dva metry od maléru
Tak se žije tu u nás

Není nutné snažit se o absolutní dezinfekci. ‚Konzumací‘ přiměřeného množství bakterií totiž lidský organismus buduje a trénuje svou odolnost pro situace, kdy se setká se skutečně nadkritickým a zdraví škodlivým množstvím rizikových bakterií. Ostatně, i kdybychom měli všechno stoprocentně sterilní, řadě bakterií, včetně nebezpečných listerií, stejně neunikneme.

Jsou kolem nás a my s nimi musíme umět žít.

"Vy to v tych cizych krajach něvitě, jake to je na Ostravsku, gdyž je opravdicky smog. Na zemi leža vrony, kere se srazily v luftě, bo se navzajem něviděly. Unaveni čapi spočivaju na polu, bo rozražat ten husty vzduch je makačka. Nejšalenějši ale je, jak okolo vas leze krtek, bo jak je slepy, tuž se něfšimnul, že už něryje v zemi, ale prohrabava se hustym vzduchem."
(Větičky Ladika Větvičky)

 Kůň, který se vytrhne ze spřežení, se bude toulat pláněmi svobodný a nespoutaný.
Ale přijde den, kdy se jej zmocní osamělost a únava.

Pak zjistí, že je úplně sám a ztracen, že stopy smazal vítr a kočár zmizel za obzorem...