Zde, na světě to nazýváme Tolerancí, ale v pekle se tomu říká Zoufalství... Hřích, jež spočívá v nevíře v cokoliv, nezájmu o cokoliv, v absenci snahy o něco usilovat, do něčeho zasahovat, v neschopnosti se z něčeho radovat a něco nenávidět, najít nějaký cíl, nalézt smysl života a setrvávat při životě jen proto, že není pro co zemřít..

D.L.Sayers

Na kvantové úrovni realita neexistuje, pokud se na ni nedíváte. 

V souvislosti s kauzou Ištvan – Šlachta se znovu vrací zhoubná a chybná představa, podle níž je důležité, čím je politik motivován. Není to důležité! Když přijímá správná rozhodnutí, je to dobře, i kdyby ta správná rozhodnutí přijímal kvůli úplatkům nebo kdyby mu je radil třeba mluvící papoušek. A naopak, jestli přijímá chybná rozhodnutí, měl by odejít, i kdyby byl čistý jako lilie.

Strach není skutečný. Jediné místo, kde strach může existovat, jsou naše myšlenky o budoucnosti. Je to produkt naší mysli, nutí nás bát se věcí, které vůbec nemusí nastat. Strach je volba.

Události, které nám připadají jako prohry, často jsou výhry a jiné, které nám připadnou jako výhry jsou prohry. A největší sranda je to, když události, které jsou výhry, výhrami skutečně jsou, ale jinak, než čekáme. 

Ve starém Římě nesměli otroci nosit označení, které je identifikovalo jako otroky. Vládnoucí elita zoufale tajila počet - aby otroci nevěděli, jaké je jejich množství v Římě, protože pak by si mohli uvědomit svoji sílu a rozpoutat revoluci...

Život nás může absolutně kdykoli srazit na zem, protože okolnosti, které nám přicházejí do cesty, většinou neovlivníme. Nicméně tyto těžkosti skýtají jednu přednost: Jakmile je překonáme, snáze si poradíme s dalšími. Ne že by snad ty příští těžkosti byly menší, ale my jsme větší.

Snaž se žít tak, aby na tvém pohřbu farář ještě řekl:
"Změřte mu puls, určitě si z nás dělá srandu."

Kdo nezná pravdu a přesto koná, je jen hlupák, kdo ji však zná a navzdory svému svědomí ji zatajuje nebo dokonce nazývá lží, ten je opovrženíhodný zločinec.
(Že pane Zadolárku?)