Komentář, na který odpovídáte
kobliha: Uf. Dočetla jsem všechny komentáře a je mi z toho nějak ... divně. Přesto mi ta situace připadá minimálně dobře nastartovaná. Už jen to, že můžete komunikovat aspoň prostřednictvím tohoto blogu (i když vám do toho kecá milion lidí). Určitě to pak půjde i v reálu.
Budoucímu taťkovi bych přála víc odvahy. Vedle dítěte a partnerky určitě taky dospěje a třeba se jednou budete divit, jak zodpovědný rodič se z něj stane. Možná máme na budoucí členy rodiny přehnané nároky. Třeba překvapí. A nebo taky ne a dceři bude líp bez něj.
Vy rodiče ji v tom, Valachu, určitě nenecháte - a ona, vychovaná v tak perfektním zázemí, bude stoprocentně vědět, co je pro ni a pro dítě lepší - jestli žít s nedospělým partnerem, který ji neuživí a bude mamánek (nebo se fakt srovná) nebo bez něj.
Jak už tady někdo říkal: Mít dítě takhle brzo je i výhoda. Brzy vyroste a mamina se pak může věnovat studiu a všem ostatním věcem v době, kdy se její vrstevnice budou nervovat, že nemůžou otěhotnět.
Budoucí mamince bych určitě doporučila (to zní příšerně - doporučila!) dodělat školu, i když to bude těžké - s břichem, nevolnostmi, rozházenými hormony atd atd atd.
A taťkovi (tomu budoucímu) třeba teď dojde, jak čekáte na to, až se ke své situaci postaví jako chlap a přijde jako dospělý člověk za vámi, aby probral všechno, co je třeba (a jestli mu to nedojde, tak to fakt není chlap).
O komentářích z jeho pracoviště asi nemá cenu diskutovat. Kéž by se zeťák obklopoval jinými lidmi (třeba i v jiné práci, kterou si podle mě bude muset hledat, jestli chce uživit svou partnerku s dítětem - protože z vlastní zkušenosti musím říct, že kde jsou děti, lítají peníze velkou rychlostí).
Přeju vám všem hodně síly, tolerance, komunikace a hlavně zdraví. A doufám, že dáš vědět, jak to u vás pokračuje. Myslím na vás!
P.S. Promiň, že jsem se tak rozepsala...