Nevěřím na zázraky.
Spoléhám na ně.

smoulinka*: Hm, Vysočina ..

Srpnová letní louka,
je překrásná,
je tu stále na co koukat,
i když je obloha polojasná.

Zelené kopce, moře lesů,
to vše se dá najít ve Žďárském okresu.

Nejhezčí je však večerní procházka,
když slunce zapadne,
je ve hvězdách otázka,
bude-li zítra krásný den,
tak krásný, jako by to byl sen?

Kdo ví ....,
kdo ví koho můžeš na Vysočině potkat?
S kým můžeš pár svých slov protkat?

Lidé jsou tu různí,
mílí i hrůzní.

Odtud můžeš zvláštní myšlenky chovat,
které se dají v srdci schovat,
pak ptáš se koho je to vina?
Inu, za to může přece Vysočina.