Kočičí táta?

28. září 2010 | 02.10 |

Posledního května, pokud se pamatuju, jsem TADY referoval o nějakých změnách ve stavech koček na našem dvorku. A protože se sešel den se dnem, týden s týdnem a měsíc s měsícem tak, že už je tomu čtvrt roku a jedne měsíc navíc, je čas se zmínit o aktuální situaci.

Víte, to bylo tak...

"Barevná" (to zní velmi "nekorektně") je docela mizerná máma, stará se jen, když nezbytně nutně musí. Nějak jí uniká souvislost mezi šoustáním a porodem a tak se "zadařilo" letos ještě jednou. Z jejího prvního vrhu, který odstavila hned, jak to šlo, zůstal vlastně jen jeden zrzavě bílý kocourek, o kterém jsem se zmiňoval u Habliny v diskusi o její Nšo-či - tedy ona píše "Neši-ka", ale to je jen o tom, jak to správně přečíst.

P1010035

Takže tam někde jsem zmiňoval skutečnost, že jsem o tři kočičky postupem času přišel. Nevím, jak a kde se ztratily, chci věřit, že si je rozebrali "dobří lidé" a že koťata se někde mají příjemně, ale nic si nenalhávejmež - predátorů kolem domu chodí a létá nemálo a takové půlkilové kotě je docela vítaným zpestřením jídelníčku třeba Výra velkého, krkavce, či například káněte, nebo motáka. Tady jejich matka rostě totálně selhala, nehlídala je, nekrmila, nestarala se... prostě moderní emancipovaná kočka, že.

Ovšem nebylo tomu dosti, kočenda šoustala a šoustala, až se stalo, že nás obšťastnila dalším vrhem koťat. Netuším, kolik jich bylo celkem, mohu předpokládat ze zkušenosti, že na počátku šlo o čtyři. Asi, možná, pravděpodobně.. Ale to už se nikdy nedozvím. Stejně tak bych se o koťatech nedozvěděl, kdyby byl začátek léta, venku teplo a krásně.

Jednoho dne se kočka ukázala doma jakási štíhlejší, pohublá až vychrtlá a bylo jasné, že někde vrhla. Tedy vrhla koťata. Jenže hledej na latifudiích, kdo které díry je zašantročila. Koťata, pokud mají zabezpečeny svoje požadavky na jídlo a teplo, jsou tvorečky celkem tichými, takže se vlastně jen dalo čekat, kdy je odstaví a přivede na přehlídku. Ovšem to by do toho nesměla přijít kočiččina záliba v sexu a studené počasí.

Zcela nedávno jsem zaslechl ze seníku nářek, kotěcí pláč. Nevěnoval jsem mu příliš pozornosti, jen jsem si "zapsal", že koťata jsou, a jsou někde na seně. Kolik jich je a jaká jsou jsem neřešil a nechtěl řešit - kdo přežije, zůstane, kdo nepřežije, má smůlu. Ano, jsem nejen realista, ale i cynik. Ovšem dávám všemu a každému šanci. Aspoň jednu. Jenže pak jsem do celé záležitosti přibral svoji draze milovanou choť - byl nádherný sobotně babě-letní den a kravál ze seníku se ozýval tak, že nebylo možné si ho nevšimnout...

Sakryš, já z toho dělám román na pokračování, vždyť to nikdo nepřečte - dnešní děti jsou schopny přečíst tak maximálně textovku v mobilu, už i komixy jsou často nad jejich síly. A dospělí na tom nebývají výrazně jinak. Takže jo, zkrátím to.

Od nedělního večera jsem tedy hrdým opatrovníkem a poručníkem tří asi dvoutýdenních koťat, které jejich matka opustila snad proto, že už neměla mlíko, snad proto, že už je podzim, mokro a chladno, a která by za normálních podmínek stejně nepřežila. Kdybych se do toho já-hlupák-starý-hlava-děravá-berlu-Mrazilku-jsem-si-zapomněl-doma nesral, mohl jsem je nechat v klidu někde umřít a na jaře vymést kostičky. Ale já ne. Já si raději budu komplikovat život pipláním koťat, jejich krmením ze stříkačky náhradním mlíkem, dohlížením na to, aby se vypráznila a neměla zácpu, aby jim bylo v rámci možností co nejtepleji...

P1010013

No copak bych to potom, co vím, co jsou zač, mohl nechat jen tak Osudu napospas? Zejména, když jsem na tříbarevná koťata vysloveně zatížený? Přežije-li tahle tříbarevná kočička (původně se zdálo, že by to mohl být kocourek, ale není tomu tak), ponese nejspíš hrdé a osvědčené jméno Samantha, ale volat se na ni bude "Zmetku". Zasvěcení vědí...

P1010016

Tenhle bílý kocourek se zravými fleky by mohl být "Daktari"; čumí na svět jako profesor ale uřvaný je jak Tarzan, hle(!), rovněž možnost a tip na dobré jméno.

P1010015

Celozrzavé kocouřisko musí být Simba - přece jasně vidíte hrdý postoj lvího krále, není-liž pravda? Je z koťat největší, nejtěžší a nejhladovější. Numero uno.

P1010018

Ovšem aktuálně všechna koťata po vydatné večeři (Tatra ředěná vodou) spokojeně spí, tudíž snad ten kritický týden, co máme před sebou, s přehledem společně zvládneme. Když už se až takhle silně drží života, musel bych být hodně velká svině na to, abych jim jejich šanci sebral. Je to na nich, za sebe můžu říct, že se jim dostane maximální možné, byť nijak extra přehnané péče. No ne, opravdu odmítám vstávat v noci každé dvě hodiny a přikrmovat. To ani náhodou.

Držte jim pěsti.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Kočičí táta? hospodynka 28. 09. 2010 - 11:25
RE(2x): Kočičí táta? tenisak* 28. 09. 2010 - 12:18
RE(2x): Kočičí táta? valach-ostrawski 28. 09. 2010 - 15:59
RE: Kočičí táta? adil 28. 09. 2010 - 13:13
RE(2x): Kočičí táta? valach-ostrawski 28. 09. 2010 - 16:52
RE: Kočičí táta? lentilka®sdeluje.cz 29. 09. 2010 - 13:33
RE(2x): Kočičí táta? hospodynka 30. 09. 2010 - 12:21
RE: Kočičí táta? ivujinka 01. 10. 2010 - 16:18
RE(2x): Kočičí táta? valach-ostrawski 01. 10. 2010 - 23:33