robka: Můj drahý, milovaný... Nebýt té poslední věty a toho, že jsi mě před chvílí upozornil na to, že mě chválíš, skoro bych si nevšimla... Vy Valaši jste tak komplikovaní..., nebo se to týká valašských chlapů jenom z naší rodiny? Ještě, že už Tě pár pátků znám a že jsi tak výjimečný.
To víš, s obyčejným Valachem bych to všechno tak dlouho nevydržela...
Děkuji Ti, lásko, za všechno hezké nejen v tomto roce, a za Tvoji trpělivost se mnou. Pár semestrů to ještě vydrž. M.T.
Tvoje robka.