Něco k večeři

Šoustat umí každá, některá lépe, jiná hůře, ale chlap potřebuje v prvé řadě dostat najíst. Když neumíš uvařit, tak sebelepší přirážení prostě nemá žádný efekt. Jinými slovy, budeš-li s mužem zacházet jako se psem - dáš mu nažrat, nebudeš ho dráždit a večer ho pustíš ven, jsi mistryně světa a ředitelka zeměkoule a on pro tebe udělá cokoli, co ti uvidí na očích.

Dnešní receptík jsem vytáhl na webu, na který málokdo z vás chodí a proto jsem si víceméně jist, že takto dokonale segedínský guláš jen málokdo z vás zvládne. A je to škoda, neb jde o jídlo chutné, milé, příjemné a hlavně jednoduché.

Nejsa přítelem přesných receptů rád vařím "s fantazií" a tak se receptů jen lehce přidržuji a metodou páně Werichvou skládám přísady "přiměřeně". Tentokrát ovšem je naprosto nezbytné dodržet technologickou kázeň a postup.

Na kotel guláše jsem nasekal na drobno a dal zesklovatět na oravské slanině (zdroj: makro), ale stačí prosté škvařené sádlo, několik (3-4) větších cibulek - o velikosti cca mojí pěsti - do toho na větší kostky (2x2 cm) nakrájel asi půldruha, možná dvě kila vepřového z plece, nechal zatáhnout, posolil a zasypal paprikou (přiměřeně - 1 až 2 sáčky), podlil vroucí vodou a nechal dusit do měkka.

Vedle na hořáku v hrnečku (možno na trošce sádla) ve vlastní šťávě podusím do měkka jemně kysané zelí - loni jsem nedal mladým šanci uhnout a natlačili tentokrát oni dva soudky naprosto perfektního zelí - fakt se vám to povedlo Ivuš..

Zelí je opět přiměřeně - asi dvě kila, no možná jen kilo a půl. Nevážím to, jen odhaduju.

Maso je podušené asi po hodině mírného varu, je čas přidat přiměřeně (3/4 až kilo) zakysanou smetanu - tady jde o čtrnáctiprocentní zakysanku opět z makro, což základ guláše ochladí. Takže přivedeme směs za občasného promíchání opět do varu, načež ji krátce provaříme.

Mezití, se nám udusí ve vedlejším kastrůlku jemně kysané zelí ve vlastní šťávě - je-li málo šťávy, nutno pro podušení podlévat, aby se nepřipálilo. A TEĎ JE DŮLEŽITÉ DODRŽET TECHNOLOGICKÝ POSTUP.

Oba hořáky vypneme, zelí přehodíme do kastrůlku se směsí masa.  DÁLE UŽ NEVAŘÍME!

Tuhle baštu už jenom dobře promícháme a dáme na půl dne uležet. Opravdu vydržte ten půlden a jen si dělejte laskominy. Sníst se to samozřejmě dá hned po dovaření, ale když to vydržíte od rána do večera, nebo od večera do druhého dne na oběd, poznáte, oč vás doposud šidili, když vám dávali jíst segedinský guláš v závodní jídelně, nebo školní družině.

Takže opravdu vydržte, nechejte gulášek odležet a jsem si jist, že znovu  zažijete nebe v hubě. Příloha knedlík, čerstvě upečený opravdový chleba, případně křupavé rohlíčky. Před podáváním gulášek pomalu prohřejte.

Dobrou chuť!

No a ti, kdo vaří bez fantazie a potřebují mít přesně určená množství, nechť se podívají na recept Dr. Macka na jeho webových stránkách. Je tam rozpis pro dvě osoby.