Už ani u nás to není, co to bývalo, ležatá sídliště se roztahují, kam až oko dohlédne. A tak se často stává, že lesní zvěř zabloudí, nedokáže projít místy, kde se ještě třeba před týdnem projít běžně dalo. Chodí mi to ještě teď pod okny - srny, ježci, bažanti.. Občas zabloudí i kuna, lasice nebo tchoř. Nejhůře je na tom asi ta srnčí zvěř. Nemá šanci odletět, nebo se protáhnout škvírou. Dá se potkat i na cestě, když má štěstí, uteče do lesa, když štěstí nemá, skončí v guláši. Tenhle zoufalec měl kliku.
