Za Duhovým mostem

Další dlouholetý přítel a společník odešel po jedenácti, tedy téměř jedenácti letech za Duhový most. Stejně jako "štěně" co mě nedávno opustilo. Vidím ho neustále a pořád čekám, kdy vyjde za brankou a mňoukne si, že je tady a že si mám pohnout s kapsičkou, konzervičkou, paštičkou nebo něčím podobným. Neskutečně vděčný, neskutečně mazlivý...
Odpočívej v pokoji, kamaráde, klid tvojí kočičí dušičce... A díky, Tarzánku...
(Že já musím všechna ta svoje zvířata vždycky obrečet...)

;