Sbohem, kamaráde...

Pořád čekám, že uslyším, jak se ke štěkotu "brášky" přidá tvůj nezaměnitelný hluboký hlas. Budeš mi moc scházeť, štěně.. Odpočívej v pokoji - a odpusť mi ty autisty, co jsem ti přivedl do života, co ti nějaký čas nehezky ubližovali. Je mi to líto.

Děkuji za krásných devět společných let.

Čekal jsem to, ale proč tak brzy?