Zima byla, bláto bylo

A dál by to mohlo vyznít multikulturně nekorektně, tak přejdeme rovnou k věci, protože chci psát o zcela jiné záležitosti, než by snad mohlo být rozmnožování našich tmavě bílých spoluobčanů.

Letošní zima. Vlastně loňská zima. Poslední zima. Vlastně zima 2018/2019 se blíží ke konci, jaro propuká každým okamžikem. Hromada uhlí před barákem zůstala tak ze dvou třetin na místě. Proč?

Moje omladina našla cestu k nemohoucímu dědkovi, a přišla pomoci s údržbou kotle. Zeťák, frajer, všechna čest, vytřískal z komína hromady dehtu, z kotle další, celkem toho bylo tak na čtyři patnáctilitrové kbelíky.

Po vyčištění kotle a komína měl dědek Valach opravit rošt, ale je líný jak veš a tak dospěl k závěru, že to ještě chvilku vydrží a nechal věcem volný průběh. Doplnili jsme otopnou soustavu, zatopili v kotli a hle, prší. Jenže prší v kotlíku, což je těžký průser a znamená, že kotel je propálený a už se s ním topit nebude. Inu... Dal jsem mu v předchozí sezóně docela slušně zabrat a tak .. Ale ne, už prostě měl svoje roky odsloužené a tak se odebral na odpočinek. 

Hloupé bylo, že to bylo před zimou, já "šeřík", tedy "bez" tedy "bez peněz". Venku za poslední prachy hromada uhlí, kolem mráz a doma jen staré Clubky. Z Aukra. Maximum možného? Blahoslaven buď, kdo´s vynalezl elektrickou deku, protože to byl jediný elegantní způsob jak se zahřát v noci alespoň trochu, když kamna jsou snad jen dvoukilowattová a topit je třeba nejméně ve dvou místnostech, protože ložnice je jinde, než kamna a nedá se přestěhovat. Spát při deseti stupních nad nulou sice není zrovna moc něčím, co bych chtěl znovu dlouhodobě a pravidelně zažívat, ale díky aspoň za to. Mohl jsem dopadnout i hůř. Studený odchov má taky něco do sebe.

A tak se rozhlížím po novém kotli, protože druhou zimu, byť mírnou, bych s Clubkama už zažít nechtěl, jsou dobré na přitápění do kurníku, ale jinak výkonově zcela nedostačující. Ovšem nestěžuju si. Mohlo být i hůř.