Myšlenka dne 11. září 2017

Zjistil jsem, že od mala jsem všechno, jenom ne akční. Odjakživa potřebuju na všechno více času. Spím déle, odpočívám déle, jinak se nezregeneruju. A pracuju pomaleji. Jsem naprosto nevhodný typ pro práci na výkon a do dnešní doby se vůbec nehodím.

Zato jsem se už záhy naučil, že organizací, přípravou a vylepšeními ušetřím spoustu času a tak jsem se naučil přemýšlet v souvislostech. Práci si musím představit, tedy to, jak ji (u)dělám. Pokud v představě nenarazím na žádný problém, je mi jasné, že jsem schopen přikročit k samotné realizaci. Ale i tak ještě v představě práci několikrát předělám a přeorganizuju. Je to lepší a lacinější, než předělávat něco v realitě. Když na mne někdo tlačí, zjistí, že se mnou nehne. (Už jsem starý pes na to, abych se nechal "buzerovat na cvičáku". A proto jsem - mimo jiné - nezaměstnatelný.)

To je stejně zvláštní co se člověk napřemýšlí, aby toho nemusel zas tak moc dělat.