Myšlenka dne 21. února 2015

Podle vývojové psychologie si má totiž dítě v každém období splnit takzvané vývojové úkoly. Týkají se oblastí, které se právě v té době překotně rozvíjejí – a v předškolním věku jde ve značné míře o jemnou a hrubou motoriku.

Chápete, proč děti v tomhle věku nejvíc ze všeho touží běhat po schodech, viset hlavou dolů na prolézačce, hopsat na trampolíně, házet šiškami, skákat pěkně zvysoka do louží a houpat se na houpačce, ale také pomáhat mámě s vařením (zvlášť když můžou hníst těsto), stříhat nůžkami, zatloukat hřebíky, patlat se v písku a v bahně a míchat tátovi barvu v kyblíku?

Pokud dítě žije v prostředí, které je na smyslové podněty extrémně chudé a svoje vývojové úkoly si nesplní, může to mít v budoucnu významný vliv na jeho pohybovou obratnost.

Vyroste z něj nemehlo, které bude mít při tělocviku potíže s obyčejným kotrmelcem. Pokud včas nezíská hmatovou zkušenost s různými materiály, s tím, jak se chovají, zhorší to v budoucnu jeho šikovnost v každodenních situacích – třeba když bude potřebovat pověsit obrázek, otevřít konzervu nebo nakrémovat boty.