Dennapicu | Barborky v domácí magii

Již tradičně dodržujeme prastarý obyčej lidové – Domácí magie – Barborky, jenž původně toto jméno nenesl.

4 prosince nožem namočeným v pálence nařežeme větvičky z višní, či třešní klidně i z planých. Ty pak vložíme do vázy s vodou, do které všichni z domácnosti předtím namočili své ruce.

Jde o kouzlo, jenž má přilákat Slunce, aby našlo zase cestu k návratu – slunowratový obyčej. Taková barborka je v den zimního SlunoWratu ať už vykvete či ne ozdobena bílou mašlí a je nesena obřadně se vší úctou celým domem, chlévy, aby požehnala všemu živému a přivábila svým půvabem Slunce. Nakonec se vrací na stůl, na kterém proběhne Slunowratová večerní hostina.

Větvičky ve váze tak jak rozkvétaly ukazovali a mohou i dnes ukazovat kdy se ta, či ona dívka provdá, který mládenec bude ten pravý. Každá větvička dostala své jméno a ta, která jako první vykvetla - ukázala na nejlepšího ženicha.

Pokud se chtěl sedlák dozvědět jaký měsíc příštího roku bude nejúspěšnější čekal na to kdy barborky vykvetou. Pokud na štědrý den, tak bude celý rok příznivý, pokud později - třena až 7 den po štědrém dni - znamená to, že červenec se náramně vydaří. Pokud by barborky vůbec nevykvetly - značí to, že příští rok bude velmi chudý!

V pozdějších dobách se význam tohoto zvyku posunul a přijal křesťanské prvky. Dostal jméno Barborka po křesťanské světici ze 3. století jenž jako panna uvěřila křesťanské zvěsti a její otec ji za to sťal mečem. V tomto příběhu nalezneme analogii s tradicí mnohem starší, jenž v panenských rozkvetlých větvičkách třešní uprostřed největší temnoty a chladu nachází naději na příchod Slunce – stejně tak jako křesťané tuto naději vkládají v Narození spasitele na štědrý den.