Život k pronájmu.

Důležité je dostat do jedněch rukou průmysl početí, průmysl výroby potravin a průmysl zdravotnický. Tím se optimalizuje výtěžnost dobytka zvaného člověk.

1) Určíme, zda a kolik bude mít dětí. Zaplatí.
2) Nakrmíme ho takovými potravinami, aby
3) potřeboval tak drahou zdravotní péči, na jakou si vydělá.

Pochopitelně je třeba mít v rukou nejen lékaře, ale i

4) zdravotní pojišťovny.

Ty spočítají, kdy se vyplatí jej léčit a kdy z něj již nic nevydojíme.

(Pokud bude naopak nechutně zdravý a schopný platit, musí se s jeho zdravím něco udělat, aby platit musel. To zajistí nastavená výživová doporučení v reklamě v médiích.)

V těchže rukou je třeba mít i

5) patřičný pilíř pojišťovny penzijní

Je totiž třeba soustředit všechny informace v jednom počítači - a ten optimalizuje, kdy má člověk zemřít... Tomuto se přizpůsobí léčba. Je totiž velmi důležité, aby náhodou dobytek nečerpal peníze, které nám do penzijních fondů vložil.

No a nakonec je zapotřebí, aby v těch samých rukou skončil i

6) průmysl pohřební.

Teprve tehdy z člověka s minimálními náklady A V CO NEJKRATŠÍ DOBĚ vytěžíme skutečně všechno - od spermatu až po urnu!

A všechno se to sejde hezky v jedné bance. To je přece jediný smysl našeho života, protože ten nepatří ani nám, ani Bohu - ale těm či oněm nadnárodním společnostem.

Svůj vlastní život si od nich můžeme na čas pronajmout - dokud budeme mít za co...