Dennapicu | Řezat nebo neřezat?

Důvodem k řezu prý je to, že když dobře nezaložíme korunu, bude příliš hustá, větve si budou stínit, mohou se pod tíhou neobvykle velkých plodů lámat, nebo v příliš husté koruně zahnívat, trpět chorobami a nedozrávat. Třešničkou na dortu je ovšem fakt, že přesně tohle se většině stromům děje hlavně kvůli řezu.

Strom má své genetické předpoklady, se kterými je zbytečné bojovat. Strom který chce vyrůst do výšky 10 metrů je nesmysl nějak omezovat v růstu, stejně jako nepřinutíme trpaslíka vyrůst ještě o metr. Strom to má tak pevně zapsané ve svém DNA, že žádná pilka to z něj nevytluče. Když uříznete stromu terminál (špičku), tak ji nahradí tou nejvyšší větví která se napřímí, nebo vyžene jiný terminál z nejvyššího pupenu. Chce být vysoký tak, jak má ve svém programu. Pravidelný řez mu způsobí takový stres a chaos, že se rozhodne nasadit všechny síly a vyrůst za každou cenu. Výhonům které v této zoufalé snaze vystřeluje ze své koruny vzhůru říkáme vlky. A co s nimi lidé dělají? Stříhají je. Chudák strom, v tu chvíli jediná moudrá bytost mezi šílenci, nemá na vybranou a bojuje jak může, dokud ho neskolí hniloba a houbové choroby, které do jeho těla pronikají četnými řeznými ranami.

Strom má v genech zakódovanou nejen ideální výšku a šířku své koruny, ale i její tvar, rozložení větví a množství plodů, které je pro něj ideální. Proto je již od semínka pro svůj celý život vybaven vším co potřebuje. Po pilkách ani nůžkách se nikdy nesháněl, nepotřebuje je.

Velkým podrazem pro dnešní ovocné stromy je roubování na vegetativně množené zakrsající podnože. Strom sice má své geny a touhu po ideální velikosti, ale zahradník poroučející větru i dešti ho naroubuje na slabou podnož. Strom, který ke své velkolepé koruně potřebuje mít i velkolepou a silnou základnu, najednou dostane slaboučké kořeny a neduživou spodní část kmínku. Jako kdybyste olympijskému atletovi vzali jeho nohy a implantovali mu nohy trpasličího důchodce. Horní část koruny nemůže růst, když jí kořeny nedávají dostatek živin a síly. Strom už nemůže být ta celistvá, harmonická bytost, energetický zářič a zprostředkovatel energií mezi nebem a zemí. Je ochrnutý, zmrzačený a zbývá mu jen pár let života. Stromy na zakrsajících podnožích se dožívají maximálně dvacet let, pak nastává fáze odumírání. Některé podnože jsou ještě více trpasličí, na nich strom žije jen deset, nebo i pět let. Zůstane malý, brzy plodí (ze zoufalství, aby zachoval svůj rod), vejde se i do malé zahrádky, ale není to šťastný život. Ani pro jeho majitele. Harmonická koruna se nekoná, větve rostou divně, strom je často nemocný a pohled na něj duši člověka nepotěší.

"Odjakživa" se roubuje i na vzrůstné semenáčové podnože (vyrostlé z jakéhokoliv semínka stejného druhu -odrůdy nebo pláňky). Na nich strom může vyrůst velký, nic ho tolik neškrtí, někdy trochu ano, jindy ho to naopak dopuje živinami až moc. Takové jsou všechny staré odrůdy jabloní, hrušní a třešní a některé slivoně (ty se často množívaly odkopky). Roubovat na vzrůstné podnože je mnohem lepší než produkovat trpaslíky a díky za to všem ovocnářům, kteří mají rozum a dělají to.

Nejlepší by bylo, kdyby každý strom měl své vlastní kořeny, byl tzv. pravokořenný, nikoliv roubovaný. Příroda dobrovolně nepěstuje roubované stromy. Názory na to všechno se velmi různí, nikoho nechci přesvědčovat násilím, ale je logické, že vaše vlastní část těla s vámi bude více v souladu než cizí část těla. A ačkoliv učím jak zpravokořeňovat roubované stromy a doporučuji to, z praxe vím, že úplně nejharmoničtější růst předvede vždy stromek ze semínka - z pecky nebo jadérka. Koruna bude silná, dobře rozložená a plody bývají velmi chutné. Možná nebudou mít tržní kvality vybraných odrůd (stejná velikost všech plodů, barva, neotlačitelnost slupky při transportu...), ale pokud máte ovoce pro sebe a svou rodinu, můžete preferovat jiná kriteria (chuť, vůni, originalitu, krásný zdravý strom...).

Že díky podnoži může některá konkrétní odrůda růst v horších podmínkách než je zvyklá? Odrůda jakéhokoliv ovocného stromu by měla vždy růst v podmínkách, ve kterých vznikla a pro které se hodí. Díky tomu bude i její nadzemní i podzemní část spokojená a zdravá. Kraje a oblasti v naší zemi se budou od sebe lišit různými odrůdami, které jsou pro ně typické, a kulturní rozmanitost je na světě. Tak to dříve bývalo, a ještě stále někde je. Udělat to tak, aby všechny odrůdy rostly všude, je další globalizační iluze a slepá ulička. Zbytečná, protože odrůd jsou tisíce a vždy máte bohatě na výběr z těch starých i nových které jsou pro váš kraj a nadmořskou výšku i chuťové receptory vhodné. To jim i dává šanci, aby se zachovaly, protože marketingové smýšlení že "jedna velikost padne všem" velmi rychlým tempem podporuje zánik již přizpůsobených, našimi předky vyšlechtěných krajových odrůd.

Snad nikdo ze současných zahrádkářů dnes nesouhlasí s tím, že stromek dobře poroste úplně bez řezu. Nikdo z nich to ale nezkusil a ani pravděpodobně žádný takový strom nikdy neviděl. Paradoxem je, že čím více se řeže a stříhá, tím více strom roste, obráží a vyhání spousty planých výhonů. Ustřihněte jednu větvičku a vyroste vám jich místo ní pět. Když takto budete pokračovat celé roky, je jasné, že ve chvíli kdy přestanete, strom začne být přehoustlý a neschopný bez dalšího řezu existovat a plodit. Řez stromů je natolik vžitý, že nikdo nemá tušení, jak může vypadat dospělý strom té které odrůdy, kterého se nikdy (od naroubování) nedotknuly zahradnické nůžky. Proč to nevyzkoušet? Třeba je příroda schopna sama zachovat světlou korunu a zesílit větve natolik, aby se pod tíhou úrody nelámaly. Je-li některá odrůda ovoce díky šlechtění na řezu závislá, pak ji lze nahradit jinou, výběr je velký.

Hlavním důvodem k pravidelnému řezu bývá zvětšení úrody. Když někomu budete mířit pistolí na hlavu, taky vám dá víc peněz. Harmonii na zahrádce to však neprospívá. Tvrdě řezané a silně plodící stromy rychleji zestárnou, někdy jsou méně odolné chorobám a škůdcům, vypadají jako mrzáci, nehodí se do přírodního vzhledu zahrady, dají spoustu práce a až odumřou, budete čekat desítky let (u nového velkého stromu), než znovu vyroste a začne plodit. Tím přijdete o veškeré předchozí výhody vyšší úrody stříhaného stromu. Koho to baví???

(Jaroslav Svoboda)