Článek Myšlenka dne 05. 10. 2013
Komentáře k článku: Myšlenka dne 05. 10. 2013
gabriella: No mně se teda přítel ptá zda mi má s něčím pomoci atd a ptá se na moje nálady a pocity a jestli mně nic netrápí a to jsem třeba jen unavená ale je pravda, že do hlavy nikomu nevlezeme a skutečně když potřebujeme nějakou pomoc a ten druhý o tom nemá tušení, není ostuda si říci! Líbí se mi tvá myšlenka dne 
... Svého přítele jsem potkala, když mi bylo 38 let...do té doby vztahy na prdku a tu a tam jsem nechala někde válet nějakou tu moudrou knížku, že si partner všimne a přečte si něco o ženách 
to se však nestalo a naučila jsem se žádat....ubylo hádek i starostí... ale svého současného přítele považuji za to nejlepší co mně v životě potkalo! Mám na mysli vztahy....je víc než jasné, že moje dítě je pro mne celý můj svět!
apok@lypsÍk: ...třeba když chce políbit prdel, vlézt na záda, nebo tak něco...?!
hospodynka: Ovšem s tím vysáváním - to není pomoc. Každý dospělec by měl sám od sebe pociťovat potřebu nežít ve svičníku a sám od sebe pořádek udržovat. Neboli - vidím bordel, odstraním bordel. Bez ptaní, bez keců, sám od sebe.
gabriella: to se rozjela diskuze souhlasím s tím, že některé věci by měl člověk vědět a dělat,prostě sám od sebe.
valach-ostrawski: Každý dospělec žije v takovém prostředí, které považuje za standardní, normální, na které je od dětství zvyklý a naučený si vytvářet. na to, abys mohla odstranit bordel musíš mít ujasněno, co to vlastně ten bordel je - pro moji maminku je bordel ležící nitka na koberci ve sterilně čistém bytě, Ex-celenci nevadilo ani když měla v kuchyni nasráno (od koček) - ložnici a kuchyni jsi měla možnost vidět..
Stejná slova u různých osob velmi často mívají odlišný význam a to, že něco "předpokládáme" je největší chybou, které se v životě dopouštíme.
Všechno je relativní..
gabriella: moc pěkně napsané valachu-ostrawski také jsem z Ostravy ( Poruby ) a také jsem tak trochu víc na pořádek. Občas mi můj syn říkal, mamko to už ale přeháníš. Doufám, že až bude mít jednoho dne svojí domácnost-vzpomene si na své dětství. Protože jinak to je bordelář neskutečný!!
valach-ostrawski: No tak to bude mít v životě poněkud složitější, protože bude partnerku srovnávat s Tebou a bude po ní žádat to, co Ty mu poskytuješ. A to nedopadne dobře...
Zkus z toho standardu trochu slevit, je to v jeho zájmu..
Já vydržel mnohé - nejčastější argument Ex-celence byl "Dvacet roků ti to nevadilo (tak co po mně chceš?)". To, že jsem dvacet let v zájmu klidu v rodině držel hubu ještě neznamenalo, že by mi jejich způsob (bordel v hlavě - bordel v životě) snad vyhovoval. A jako starší pán už jsem přece jenom začal vyžadovat méně kreativity a takové hlouposti, jako to, aby jednotlivé věci měly SVOJE STÁLÉ místo pokaždé STEJNÉ.
Ale to je na dlouho a příliš neskutečné na to, aby mi to někdo uvěřil.
gabriella: Děkuji za perfektní komentář! Já vím, že máš pravdu! Říkal mi to i můj přítel a momentálně syn studuje a víkendy jezdí k dědovi. Já žiji v zahraničí, takže tak nějak bojuje sám za sebe. Dostává životní lekce. Jinak i na tu dálku mu zajišťuji pohodlí a co možná největší úlevu jak to jen jde. Ať už finančně, tak jako kamarádka, že vyslechnu, poradím...přítel mi říká, abych ho nechala občas vykoupat v těch potížích, které si způsobí sám, protože já sice brblám a nadávám ale přispěchám vždy na pomoc! To ale většinou maminky dělají ta moje není jiná...
valach-ostrawski: Ne, to je standard. Jinak riskuješ neustálé pitomé otázky typu - kde je zase ten čaj - na které musíš odpovídat stylem - je jako obvykle, v lékárničce, v krabičce od kakaa, co je na ní nápis "pepř"..
lentilka®sdeluje.cz: A nebo najde partnerku, která bude na pořádek pes jako jeho máma. Ukázkový příklad: já a Vlček. U mě je čistota a pořádek skoro až obsese, on byl zvyklý v tomhle vyrůstat a žít, protože jeho máma je na pořádek taky pedant. Jeho předchozí partnerky byly asi "normálnější" - uklízely méně. A on mi pořád říká, jak na mně obdivuje, jak jsem pořádná a zvládám to udržovat i s dvěma puberťačkama a nukleární pětileťandou.
To, že věci mají svoje stálé, neměnné místo je u mě doma standard. Neuvěřitelně to šetří práci a čas. A nedokážete si představit, jak děsně se vytočím, když během (třeba) vaření sáhnu automaticky (třeba) pro nůžky a RUKA SKONČÍ V PRÁZDNU!! O tom pak ví půlka okresu.
amelie00: Kolikrát jsem v manželství prosila, žádala, žebrala, když jsem byla nemocná...a marně. Naučila jsem se nic nechtít a držet hubu
Ale třeba to na druhý "pokus" bude lepší Nechci všechny chlapy házet do jednoho pytle. Bylo by hezké zjistit, že muž opravdu (někdy) vyhoví prosbě své ženy.
gabriella: To je mi líto .... no já vím jaké to je o něco prosit a nedočkat se. Já se snažila mluvit a nešlo to, tak jsem ex manželovi napsala dopis a on ho před mýma očima roztrhal a smál se...trapas a duševně mně zmrzačil. Trvalo to skoro 15 let...ale pak jsem našla v sobě sílu a řekla si, že jen kvůli synovi v takovém vztahu setrvávat nebudu! Bylo mi 38 když jsem potkala svojí lásku a jsem šťastná! Ničeho nelituji ani těch méně světlých okamžiků. Co tě nezabije, to tě posílí!
gabriella: Díky za srdečné zasmání to jsi napsal dobře...já mám ráda, když lidé reagují vtipem a neurazí...
apok@lypsÍk: Škola života. Stále nedokončená - věčně v něčem propadám, samý reparát. To zoceluje.
valach-ostrawski: O tom nepochybuju. Ale musí to být poněkud únavné a taky to asi leze dost do peněz.. 
lentilka®sdeluje.cz: No jéje. To, co já teď dám za "školu života", za to bych měla novou střechu. UÁ!!!
No jo, no, za blbost se platí... 