Střez se psychopata, můj synu.

4. leden 2013 | 20.20 |

autor: Clinton Callahan, z originálu Beware the Psychopath, My Son


Následující článek vychází převážně z těchto dvou článků:

Twilight of the Psychopaths, od Dr. Kevina Barretta a The Trick of the Psychopath's Trade od Silvie Cattori. Oba články doporučuji. Oba odkazují na knihu Political Ponerology: A Science on the Nature of Evil Adjusted for Political Purposes od Andrzeje Lobaczewského. Článek Cattoriové je delší a zahrnuje rozhovor s redaktory této knihy, Laurou Knight-Jadczyk a Henrym See.

Snažím se šírit tuto informaci, protože mi konečně dává přijatelnou odpověď na otázku, která dlouho zůstávala bez odpovědi: Proč, bez ohledu na množství dobré vůle, která je na světě, je tolik válek, utrpení a nespravedlnosti? Zdá se, že nezáleží na tom, jaký tvůrčí plán, ideologii, náboženství nebo filozofii velcí myslitelé vytvoří, nic nezlepší náš úděl. Tento vzor se od úsvitu civilizace opakuje znovu a znovu.

Odpověď je taková, že civilizace, tak jak ji známe, je převážně výtvorem psychopatů. Každá civilizace, naše nevyjímaje, byla založena na otroctví a zabíjení. Psychopati hráli nepřiměřeně velkou roli ve vývoji civilizace, protože jejich podstatou je lhát, zabíjet, podvádět, krást, mučit, manipulovat a obecně způsobovat velké utrpení u lidí, bez pocitu výčitek, za účelem docílit pocitu bezpečí prostřednictvím nadvlády. Vynálezce civilizace – ten první kmenový náčelník, který úspěšně vymyl mozky armádě řízených zabijáků – byl zcela jistě genetickým-vrozeným psychopatem. Psychopati se od dob tohoto velkého objevu, v boji o moc v civilizačních hierarchií, – obzvlášť ve vojenských hierarchiích - těší značné východě nad nepsychopaty

Za zjevným šílenstvím současné historie stojí skutečné šílenství psychopatů, kteří bojují o udržení své nepřiměřené moci. A čím je jejich moc stále více ohrožována, tím jsou psychopaté stále více zoufalejší. Jsme svědky apoteózy podsvětí - zločinecké organizace nebo řada překrývajících se zločineckých skupin, které se skrývají nad běžnou společností a zákonem, stejně tak jako podsvětí které se pod nimi skrývá.

Psychopati, během posledních padesátí let, docílili téměř absolutní nadvlády nad každou větví vlády. Můžete si všimnout, pokud budete pozorně sledovat, že bez ohledu na to, jaké nezákonné věci se současný politik dopoustí, nikdo je za to nebude opravdu kritizovat. Každý z tak zvaných skandálů které vyplavaly, a kdy každý z nich by položil opravdovou administrativu, jsou pouhé frašky určené pro veřejnost, pro odvedení jejich pozornosti, aby si nadále mysleli že demokracie stále funguje.

Jedním z hlavních faktorů ke zvážení je, tedy pokud jde o to, jak se může stát, že společnost může být ovládnuta skupinou patologických deviantů, že jediným omezením pro psychopaty je spoluúčast ovlivnitelných jedinců uvnitř dané společnosti.

Lobaczewski udává, pro nejaktivnější devianty, průměr 6% z dané populace. (1% rozených psychopatů a až 5% dalších psychopatií a charakteropatií-povahových poruch.) Rozený psychopat číhá v centru pavučiny. Ti ostatní tvoří první vrstvu-podporu psychopatického kontrolního systému.

Druhá podpora takového systému se skládá z jedinců, kteří se narodili normální, ale jsou buď již zdeformováni následkem jejich dlouhodobého vystavení psychopatickému materiálu, prostřednictvím rodinných nebo společenských vlivů, nebo z těch, kteří si kvůli psychické slabosti vybrali vyhovět, pro své sobecké cíle, požadavkům psychopatie. Co do počtu, v běžných podmínkách tvoří tato skupina, podle Lobaczewského, asi 12% dané populace.

Takže asi 18% jakékoliv dané populace se aktivně podílí na tvorbě a zavedení patokracie. Ta 6% skupina tvoří patokratickou šlechtu, spolu s 12% skupinou, která tvoří novou buržoazii, která se nachází v nejvýhodnějším ekonomickém postavení.

Pokud pochopíte pravou podstatu psychopatického vlivu, tedy že je bez svědomí, bez emocí, sobecká, chladná a kalkulující, a zbavena jakýchkoliv morálních nebo etických standardů, zděsíte se, ale ve stejnou dobu vám začne vše dávat smysl. Naše společnost je stále více bezduchá, protože lidé kteří ji vedou, a kteří jdou příkladem, jsou bez duše – oni doslova nemají svědomí.

V knize Ponerologie v politice Andrzej Lobaczewski vysvětluje, že kliničtí psychopati jsou zvýhodněni při vzestupu ve společenských hierarchiích.i v případě nenásilného soutěžení. Protože jsou schopni lhát bez výčitek svědomí (a bez příznaků psychologického stresu, který je měřen v testech dektoru lži) mohou psychopaté říci cokoliv je třeba k tomu, aby dosáhli to co chtěji. Například u soudu mohou psychopaté hodnověrným způsobem nestydatě lhát, zatímco jejich příčetní soupeři jsou ochromeni emocionálním sklonem držet se nadohled pravdy. Soudce nebo porota se většinou domnívají, že pravda musí být někde uprostřed a tudíž činí rozhodnutí, která jsou ve prospěch psychopata. To samé jako v případě soudců a porot se vztahuje na ty, kteří jsou pověřeni rozdnout o tom kdo bude nebo nebude v korporátních, vojenských nebo vládních hierarchiích povýšen. Výsledek je takový, že veškeré hierarchie jsou na vrcholu nevyhnutelně plné psychopatů. A protože psychopati nemají žádná omezení, co udělají nebo neudělají, aby dosáhli vrcholu, je většina z těch kteří rozhodují zpravidla patologická. A není to moc, která má sklon korumpovat, ale že zkorumpovaní lidé vyhledávají moc.

Jak můžeme rozlišit psychopaty od zdravých lidí? Jaký je portrét opravdového psychopata?

Takováto nebezpečná otázka nebyla téměř nidky úspěšně položena. Důvodem je, že si mylně pleteme zdravé s normálním. Lidská psychologická rozmanitost tvoří zdraví naší rasy. Žádná normálnost neexistuje, protože zdraví lidé se neustále vyvíjejí, mimo veškeré normalizující standardy. Terorismus hledání někoho napříč hierarchiemi, který se odchyluje od normálu, se v ničem neodlišuje od honu na čarodejnice nebo inkvizice. Nezapomínejte, že hierarchie bují pravě v podobných malých dramatech, ve kterých se oběti mučí do té doby, dokud se nepřiznají k podlým myšlenkám. Není to tak dávno, kdy církev a stát opakovaně získávaly, prostřednictvím honu na čarodejnice a inkvizice, ohromné příjmy a majetek. To trvalo déle než dvěstěpadesát let. Deset generací evropanů pohlíželo na pogrom jako na běžnou součást života. Nedopusťme, abychom se vrátili k této noční můře. Testy normálnosti zaručeně ztroskotají. Žádná normálnost neexistuje. Ale je tu svědomí.

Existuje velmi málo empirických důkazů, které podporují myšlenku, že opravdová psychopatie je výsledek týrání během dětství, a na druhou stranu tu je velké množství empirických důkazů, které podporují genetický původ. Neurobiologický model nám nabízí nevětší naději, schopnost identifikovat i toho neproradnějšího psychopata. Další nedávné studie vedou k podobným výsledkům a závěrům, tedy že psychopati velmi obtížně zpracovávají verbální a neverbální (emocionální) materiál, že mají tendenci si plést emocionální závažnost událostí, a co je nejdůležitější, že tyto nedostatky lze pozorovat na snímcích mozku! Jinak řečeno chybějící vnitřní propojení mezi pocity srdce a myslícím mozkem lze pozorovat.

Psychopati nejsou schopni autentických hlubokých emoci. Ve skutečnosti, když Robert Hare, kanadský psycholog, který strávil svoji kariéru studiem psychopatie, provedl mozkové snímky u psychopatů, zatímco jim ukazoval dvě sady slov, kdy jedna sada obsahovala neutrální slova bez emocionálních asociací, a druhá sada emocionálně nabitá slova, zatímco u nepsychopatické konrolní skupiny se rozsvítily různé oblasti mozku, u psychopatů byly obě dvě sady zpracovány v té samé oblasti mozku, tedy v oblasti, která má nastarost řeč. U psychopatů nedošlo k emocionální reakci, dokud rozumově nedošli k závěru, že by bylo lepší kdyby tak učinili, aby poté rychle a naoko vytvořili emocionální reakci.

Nejjednodušší, nejjasnější a nepravdivější portrét psychopata, se nachází ve jménech těchto tří klíčových děl na toto téma: Without Conscience [Bez svědomí] od Roberta Harea, The Mask of Sanity [Maska příčetnosti] od Hervey Cleckleyho, a Snakes in Suits [Hadi v oblecích] od Roberta Harea a Paula Babiaka. Psychopat je přešně takový: bez svědomí. Nejdůležitější věc k zapamatování je, že tato nepřítomnost svědomí je skryta pod maskou normálnosti, která je velmi často tak věrohodná, že oklame i experty. V důsledku toho se psychopati stanou Zmijemi v oblecích, které řídí náš svět.

Psychopatům chybí schopnost slitování nebo empatie s druhými. Mohou být velmi šarmantní a jsou experti, kteří využívají řeč k okouzlení a hypnotizování své oběti. Také jsou nezodpovědní. Nic není nikdy jejich vina, někdo jiný nebo svět tam venku, je vždy zodpovědný za veškeré jejich problémy nebo jejich chyby. Martha Stout, ve své knize The Sociopath Next Door (Sociopat od sousedů), identifikuje to, co nazývá manévr soucitu (pity ploy). Psychopati využívají soucit pro manipulaci. Přesvědčí vás, abyste jim dali ještě jednu šanci a nikomu neřekli nic o tom co provedli. Proto další vlastnost – která je velmi důležitá – je jejich schopnost řídit tok informací.

Dále mají skutečně mizivý pojem o minulosti nebo budoucnosti, neboť žijí zcela pro své bezprostřední potřeby a touhy. Díky prázdnotě jejich vnitřního života, často vyhledávají nová vzrušení, ať už to jsou pocity moci při manipulování ostatních, nebo zapojení do nezákonných aktivit, jednoduše pro adrenalinové vzrušení.

Dalším znakem psychopata je to, co Lobaczewski nazývá jejich mimořádné psychologické znalosti normálních lidí. Oni nás studovali. Znají nás lépe, než my sami sebe. Jsou experti, kteří vědí jak nás řídit, jak využít našich emocí proti nám. K tomu všemu se zdá, že nad námi mají jakousi hypnotickou moc. Když začneme zabředávat do sítě psychopata, naše schopnost myslet se zhorší, jsme zmateni. Zdá se, že nás jaksi očarují. Až později, když už nejsme v jejich přítomnosti, mimo jejich kouzlo, se nám navrátí jasné myšlení a následně přemýšlíme, jak se mohlo stát, že jsme nebyli schopni reagovat nebo se bránit proti tomu co dělali.

Psychopati mají schopnost rozpoznat v davu sobě podobné již od dětství, vzniká u nich povědomí o existenci dalších jednotlivců jim podobným. Dále si začnou uvědomovat, že se odlišují od většiny ostatních lidí, kteří je obklopují. Pohlíží na nás z jisté vzdálenosti.

Zamyslete se nad následky tohoto sdělení. Psychopati si již od dětství do jisté míry uvědomují, že jsou součástí skupiny! Tím, že si uvědomí svoji zásadní odlišnost od zbytku lidstva, jejich oddanost bude patřit jejich druhu, tedy ostatním psychopatům.

Jejich pokroucený smysl cti je donutí podvádět a zlořečit nepsychopaty, spolu s jejich hodnotami. Psychopati, na rozdíl od ideálů normálních lidí, pociťují, že nedodržování slibů a dohod je běžným chováním.

Nejen že dychtí po bohatství a moci, na které mají nárok jen proto, že existují a mohou si je vzít, ale při uzurpování a braní druhým dosáhnou zvláštního potěšení; co mohou odcizit, ošidit a vynutit si, je pro ně sladším ovocem než to, co je výsledek poctivé práce. Dále se velmi brzy naučí, jakým způsobem může mít jejich osobnost traumatizující učínky na osobnost nepsychopatů a jak využít tohoto zdroje teroru pro dosažení svých cílů.

A nyní si představte lidské bytosti, které žijí v úplné nevědomosti o přítomnosti psychopatů, a jak mohou být jednoduše oklamáni a manipulováni těmito jednotlivci, jak mohou získat moc v různých zemích, předstírat loajalitu místní populaci, zatímco ve stejnou dobu zveličují očividné a zřejmé fyzické rozdíly mezi skupinami (jako například rasa, barva pleti, náboženství, atd.). Psychologicky normální lidé se začnou pobíjet kvůli bezvýznamným rozdílům (vzpomeňte si na Rwandu v roce 1994, vzpomeňte si na Izraelce a Palestince), zatímco devianti u moci, kteří se svou podstatou odlišují od zbytku, bez svědomí a schopnosti vcítit se do pozice jiného člověka, profitují a tahají za nitky.

Jsme svědky buď posledního zoufalého uchvácení moci, nebo konce brutálních a proradných drogových, pašeráckých gangů CIA a zabijáků prezidentů; mezinárodních bankéřů kteří perou špinavé peníze, a jejich najatých vrahounů – ekonomických i jiných; zkorumpovaných armádních dodavatelů; přespříliš horlivých generálů, korporátních predátorů a jejich političkých dohazovačů; vymývačů mozků a znásilňovačů, kteří jsou eufemisticky známi pod označením psy-ops a PR specialisti – ve zkratce celá ta banda ověřených psychopatů, kteří řídí naší tak zvanou civilizaci. Kteří mají strach, že budou přemožení.

Proč se patokracie obává, že ztrácí kontrolu? Protože je ohrožena šířením informací. Největší hrůzu psychopatovi nahání obava, že bude odhalen.

Psychopati jdou životem s vědomím, že se zcela odlišují od ostatních lidí. Hlubo uvnitř vědí, že jim něco chybí. Velmi rychle se naučí skrýt absenci empatie, zatímco opatrně studují emoce druhých, aby mohli předstírat normálnost, zatímco chladnokrevně manipulují normální lidi.

Dnes, díky nových informačním technologiím, stojíme na pokraji odhalení psychopatů a možnosti vybudovat civilizaci od a pro zdravé lidské bytosti – civilizace bez válek, civilizace založená na pravdě, civilizace ve které světecká menšina, spíše než ďábeslká menšina, bude tíhnout k pozicím moci. Máme potřebné vědomosti k tomu, abychom mohli diagnostikovat psychopatické osobnosti a udržet je daleko od moci. Máme potřebné vědomosti, které jsou zapotřebí k rozložení institucí, ve kterých se obzvlášť daří psychopatům – armáda, informační služby, velké korporace, a tajné společnosti. Jednoduše musíme šířit tyto informace, v míře co největší a co nejdříve, spolu s vůlí je použít.

Dokud nebude informacím, spolu s povědomím, o patologických jednotlivcím věnována dostatečná a náležitá pozornost, dokud se nestane součástí obecného povědomí všech lidí, do té doby neexistuje způsob, aby se věci změnily způsobem, který bude efektivní a dlouhodobý. Pokud by se polovina lidí, kteří agitují pro pravdu, nebo zastavení válek, nebo záchranu země, zaměřili své úsilí, čas a peníze na odhalení psychopatie, možná potom bychom se někam posunuli.

Dala by se položit otázka, zda slabým bodem naší společnosti byla tolerance psychopatického chování? Naše skepse o tom, že se někdo může prezentovat jako inteligentní vůdce, zatímco bez svědomí klame jen pro svůj vlastní prospěch? Nebo jde o pouhou nevědomost?

Pokud běžný volič-občan nemá ponětí o existenci kategorie lidí, které považujeme téměř za lidi, kteří vypadají jako my, kteří s námi pracují, kteří jsou zastoupeni v každé rase, každé kultuře, mluví každým jazykem, ale kterým chybím svědomí, jak se potom veřejnost může postarat o to, aby těmto lidem nebylo dovoleno ovládnout hierarchie? Obecná nevědomost o psychopatologii může znamenat pád civilizace. Jako pasoucí se ovce nečinně přihlížíme, zatímco poličtí/korporátní elity vrhají armády našich nevinných synů a dcer na vymyšlené nepřátele, aby mohli vytvořit bilionové zisky, zatímco mezi sebou soupeří o patologickou hegemonii.

Téměř každý, kdo byl někdy součástí organizace, která usilovala o společenskou změnu, byl pravděpodobně svědkem opakujícího se scénáře. Dobrá a upřímná práce mnoha lidí, která může být zničena činy jednoho člověka. To nevěstí nic dobrého, pokud chceme dosáhnout jakési spravedlnosti na této planetě! Pokud psychopati dominují politické hierarchie, je potom překvapující, že pokojné demonstrace mají nulový dopad na výsledek politických rozhodnutí? Možná je načase si vybrat něco jiného, způsob, jak sami sobě vládnout, než jen prostřednictvím masivních a vzdálených hierarchií?

Tolik snahy šířit články, výzkumné zprávy, výklady a knihy vůdcům, aby si mohli vzít tuto novou informaci k srdci a změnit své chování, která nevedla k ničemu. Například Robert Heinberg, v posledním odstavci své revidované kníhy, The Party´s Over, píše:

Nadále věřím tomu, že pokud lidem na světě bude dána pomoc, aby pochopili situaci ve které se nacházíme, jaké máme možnosti a důsledky současného směru, kterým se ubíráme, potom bude alespoň možné, že je to přiměje se pustit do toho značného úsilí a obětování, které bude mít ve výsledku za následek pokojný přechod k dlouhodobě udržitelnému, místnímu, decentralizovanému, nizkoenergetickému, zdroje chránícímu, společenskému režimu. Ale bude třeba inspirovaného vedení.

A to je ta právě-zavražděná fantazie. Žádní inspirovaní vůdci již nejsou. A v hierarchických strukturách ani být nemohou. Domnívat se, že je možné zvolit do úřadu muže nebo ženy, kteří jsou rozumní a budou vědět o co jde, a kteří se budou měnit a učit a růst, konat soucitná rozhodnutí a zásadové činy... je pošetilé a dětinský sen. Psychopatické agendě toto pokračující snění jen a jen hraje do karet

Pouze pokud 75% lidstva se zdravým svědomím pochopí, že máme přirozeného predátora, skupinu lidí která žije mezi námi, kteří na nás pohlížejí jako na bezmocné oběti, na kterých se můžou dle libosti krmit, pro dosažení svých nelidských záměrů, pouze potom podnikneme rázné a bezprostřední kroky, kterých je třeba k ochraně toho, co je drahocenně lidské. Psychologičtí devianti musí být odstraněni z jakéhokoliv pozic, kde mají moc nad lidmi se svědomím, tečka. Lidé musí být informováni o tom, že podobní jednotlivci existují a musí se naučit jak je, spolu s jejich manipulováním, rozpoznat.

Opravdovým problémem je, že vědomosti o psychopatii a tom, jak psychopati řídí svět, byly účinně skryty. Lidé nemají adekvátní, hlubší vědomosti kterých je třeba k tomu, aby mohli opravdu dosáhnout změny směru od zdola nahoru. Napříč historií znovu a znovu stále to samé: seznamte se s novým šéfem, je stejný jako ten přechozí. Pokud existuje úsilí, jak v současném temném období pomoci lidstvu, která si zaslouží aby se na něm pracovalo na plný úvazek a s oddaností, je to výzkum psychopatie, spolu s šířením této informace jak nejdál je jen možné.

Jen dvě věci mohou přimět psychopata k poslušnosti:

1. Ještě větší psychopat.

2. Nenásilné a úplné odmítnutí podrobit se psychopatickému manipulování, ať to stojí co to stojí (nenásilné neuposlechnutí).

Zvolme cestu číslo 2! Pokud by se lidé jednoduše posadili a odmítli dále podporovat jakýkoliv cíl psychopatické agendy, pokud by lidé odmítli platit daně, pokud by vojáci odmítli bojovat, pokud by státní zaměstnanci a korporátní trubci a dozorci ve věznicích odmítli pracovat, pokud by doktoři odmítli léčit psychopatické elity a jejich rodiny, celý tento systém by se se skřípotem zastavil.

Opravdová změna nastane v momentě, kdy se člověk dozví o psychopatii, spolu se všemi mrazícími detaily. Svět vypadá z tohoto nového vědomí odlišně a celá řada nových činů může být uskutečněna. Rozlišovat mezi lidskými a psychopatickými kvalitami je základ pro zodpovědnost, ze které máme velkou šanci vytvořit udržitelnou společnost.

Clinton Callahan je zakladatelem Possibility Management, autorem Radiant Joy Brillian Love, zakladatel Callahan Academy, podporuje zodpovědné a tvůrčí vedoucí, prostřednictvím autentického osobního vývoje.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář