Dennapicu | Co furt máte s těma vánocema?

Tma jako v hrobě, mráz v okna duje,
v světnici teplo u kamen;
v krbu se svítí, Valach podřimuje,
děvčata dlabou na veškerý len.

"Toč se a vrč, můj kolovrátku,
ejhle adventu již nakrátku
a blízko, blizoučko Štědrý den!

I nastal Štědrý den. Vrcholný to den těžkého konzumu, přežírání a nestřídmosti, kdy vrcholí přípravy, nad kapry již vyřknut byl ortel, ledničky ve švech praskají, spížím dveře dovříti nelze a nervy, zlost a zmatek všude panuje.

Ne tak u nás. Den Štědrý jestiť dnem, jako mnohé jiné v roce tomto. Cukrovího není, neb netřeba, alkohol již několik let v baru straší stále týž, tentýž a sám. Na ryby jsem letos nebyl ni jedenkráte, tudíž ryb k večeři štědrovečení míti nebudu. Těžká, přetěžká pohoda v domě našem panuje, neb již dvé léta a téměř dvou zim tomu, co opustila mne moje drazemilovanástáleještěchoť. S ní odešel i stres, zlost a váda veškerá. Rozestoupily se mraky a vysvitlo sluníčko.

Však přece jen cosi jsem si vyzkoušet chtěl. Delší čas již přemýšlím o tom, že bych si koláčů napekl, no jaký to Valach, když frgál neupeče? Těch však až na Nový rok se dočkáte. Nyní důležitým bylo vyzkoušeti, kterak těsto kynuté vyrobiti lze a z něj - jak jinak o vánocích? - vánočku upéci. Dle exmanželky prý to vysoká věda byla, tak vysoká, že mi ji pojmouti dovoleno nikdy nebude. I smířil jsem se svého času s tím, že tomu tak jest a obdivem ji zahrnoval, když jakýmsi osudu řízením zvláštním snížila se až tak hluboko, že vyslyšela přání mé a (nejen) vánočku za obrovských protestů, dlouhého řečnění a povídání o povinném vděku až za hrob panujícím přeci jen upekla, či oběd tu a tam uvařila.

Nedalo mi to a když už úspěšně knedlíků z těsta bramborového se švestkami vloženými letos mnoho jsem již uvařil domnívaje se původně, že o vysoké učení umění kuchařského běží, pustil jsem se i do vánočky. A nejen do ní. Včera jsem spáchal těsto na perníčky, dnes těsto na arašídové sušenky, obojí upekl a pustil se až poté do vánočky té, kterážto již, vytažena z trouby, vychládá. A jen tak jakoby mimochodem a v mezičase, jsme ještě s dcerkou ještě spáchali výborný bramborový salát a to včetně výroby majonézy, tentokráte za pomoci stroje.

Dámy, při vší, veškeré a velmi často i hluboké úctě k vám a vašemu snažení. Jděte se bodnout. Jen díky lenosti, pohodlnosti a nebojím se to říci nahlasi i  - no ano - i hlouposti mužů mnohých se snad můžete jevit nepostradatelnými. To, co za dlouhých, mnohých a zbytečných řečí některým(!) z vás trvá i několik týdnů, měsíců, ba i let, průměrný, bezvýznamný, nechytrý a zhola zbytečný chlap jako jsem já dokáže za pár hodin i s cestou. Jste mnohdy zcela zbytečnými, jen člověku život zkracujete, zdraví ničíte, bijete ho, berete mu peníze a komplikace rozličné působíte.

Škoda, že mě v den svatební raději nezastřelili...

Všem, koho jsem stačil nasrat i těm, koho naseru zase někdy příště, přeju hezké svátky.