Zas enem take dřysty.

11. listopad 2012 | 22.20 |

Už sem to kajsyk pravjel, zyma letos budě, či se začně až za paru tydňu, to znači že do pulki prosynca budě tajak fčil v tydňu, potem zas tak tydeň-dva před vanocami trochu pomrzně, o vanocach budě zas těplo - bo co? Na guvno snich ve mjestě, na hory se zajeďtě za tym bilym mokrym svinstvem, no ni? Na Novy rok až do rozvodu netrpělive očekavani jara, po rozsudku do nabyťa pravni mocy rozhodnuti mrazy, a koňcem unora už zase fajně, těplo a jarně. Akurat aby vody bylo..

O sobotě sem přezul Kangoša - bylo třa, bo mi letos geometryja na předni napravě jakesyk vybryki robila, tuž už sem to měl až na kordu. Ni na kordy, na kordu, tak sem se pravjel, že je najvyšši čas to teho naskočiť. Podle Marfyho zakona schvalnosti, kery pravi, že chleba spadně na zem dycki tu namazanu stranu, přyjdu od zytřka letni hice. Ale to baj něvadi, bo tych deset dni hnulo zodpovjednymi na tyle, že jakasyk robota byla a fčilek už se čeka akurat na ty šustive, až dovala na konto. Pruser je, že maju fakt fest spožděni. No zas jaksyk bylo, zas jaksyk budě.

Neska sem se bavil ze střechu. Před paru tydňami tu přetělo take vjetřysko, že se to kusek střechy zebralo ze sebu. Tašky litaly jak stekle, cosyk spadnulo na zem, cosyk se aj naspatek do střechy zaseklo. Teho večera mi děvucha pravi: "Podivej se, ze stropu nam voda vali!" Ja, kurec, a jak fest. Vyletěl sem na huru, vidim zaseknutu tašku do střechy, ďura, jak když polityk hubu odevře a jak voda valila po střeše, tak do te ďury a skrz strop do kuchyně. Strop je povalovy - deska z vrchu, deska, rohož a omitka zespodka. Cesta skrz je rychla a rovně. No hledej na honem, jak to zacpať. Naščesti sem měl na huře paru starych tašek, tuž sem ty třy-štyry rozbite narychlo vyměnil a byl venku z nejhoršiho. No a neska sem spravoval zbytek. Ze žebřa, bo jak inač? Lešeni je na dluho a škoda ho něchať na venku pro morgoše, no ni?

Celkem patnast tašek mi ta vichřyca rozmlatila. Litalo to jak listi na podzym, akurat rychlejši. Bylo by jednoduche je vymjeniť, ale ma to haček. Kdysyk sem měl z pulki baraku střešni tašky, co zme je přy rekonstrukcy vyvalili. No gdo by se v devadesatym sedmym myslel, že chalupa budě taky dluhy čas rozdrbana? Kery by čekal, že mu tatik za rok umře?

Něchali zme se akurat paru - ze třycet-štyrycet kuskuv - do rezervy, no a za ty roky už jich neni. V dvatisycym roku přyšlo prvni krupobiti, co narobilo male ďurki a za tych dalšich dvanast rokuv voda a mraz narobili svoje tak samo. Střecha je jak cezak ďurava, dokud bylo za co vyměniť, měnil sem kus za kus, neskaj už lezu a ďurky lepim kitem na plech. Jakysyk čas to drži, ale je třa každy rok to spravovať. Šak je barak od štyryatřycateho roku. A ešče že sem ty ďurave něvyhazal, fčilek se fest šiknu. Enem jich zaflajstruju a je..

Ja, bylo by fajně čas od času se kupiť paletu tašek a kusek po kusku vyměňovať, ale prolezl sem fšecky vyrobce, taky profil žaden něrobi.

A naraz to překopať a dať nove? Sem su je neni milijoner, abysem za krytinu dal stodvacet tisyc a potem to kajsyk zahodil - bo ten barak, tajak je, něbudě. Kdybym tu němjel tyle rokuv sabotera, možna bysem s tym cosyk už zrobil, ale byl sem slepy-hluchy-blby (a zodpovjedny - přece ju něvyvalim, kaj by šla, a mama ji umřela.. Sem zodpovjedny za to, co sem se na krk přivazal - ten cytat z Maleho prynca zme mjeli na svadebnim oznameni a často mi to přypominala..). Dobře mi tak, cypovi staremu, dobře mi pravjeli, že se němam ženiť. Po rozvodě se kupim par kuskuv plechu a esy kamoš do teho budě mjeť chuti, tuž na jaro najebem trapezovych plechu misto betonovych tašek a budě. Je to lacnějši a na ten čas, co budě třa, to stači. Hlavně, aby voda nětěkla do zdi, bo to tu mam jakesyk moc mokre a flekate a už se mi to nělubi.

Čemu po rozvodě? No.. To něchame do keresyk zaheslovane - tudy, nebo vedle.. Kajsyk o tym povykladame.

Sem neska uvažoval, čemu, kurva, mam plesnive zdi za skřiňami a čemu, do štajgrove řyti, mam tu pliseň aj v tych skřiňach? Co se pomjenilo - babka moja zlata plesnive stěny nigdi za skřiňami němjeli. Tuž jak to? Bo plesnive skřině aj stěny su tež v novym baraku a tam vody skrz střechu neidě, tuž tym to zas až tak moc něbudě. A tak mě napadla jedna věc. Plesnivi to enem za skřiňami, co su na soklu, nebo maju zadni stěnu až na zem. Ty babčine skřině byly na nohach, ty moje su fšecky na soklu. Za babčinymi skřiňami šel luft, vjetralo se tam, za mojimi - neni šanc. Budu to museť jaksyk porobiť, aby ty skřyňki něbyli na zemi a potem se uvidi.

Na jaro vymalujeme, pomaly zrobime z děvuchu v chalupě pořadki - bo co jak budě třa v chalupě vice mista? Človjek nigdi něvi..? Už neska to tu vypada daleko lepši, jak před dvuma rokami.

Tuž a tak se tu žijem.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Zas enem take dřysty. inenaso 12. 11. 2012 - 06:18
RE: Zas enem take dřysty. lentilka®sdeluje.cz 12. 11. 2012 - 08:22
RE(2x): Zas enem take dřysty. valach-ostrawski 12. 11. 2012 - 10:15
RE: Zas enem take dřysty. hospodynka 12. 11. 2012 - 10:33