Nevěřím na zázraky.
Spoléhám na ně.

amelie00: Často říkám lidem okolo, že je mám ráda a že mi na nich záleží. Ale vztáhnu-li to k autismu, nejde mi to. Oční kontakt můj manžel a dcera nesnášejí, nedívají se na mne. Marně jsem se snažila je to naučit. U Jendy mi to jde možná trošku líp, asi proto, že na tom pracuji od malička.
Ad 3. S tím mám u svého autisty taky blbou zkušenost...řeknu-li to, zákonitě vzápětí přijde úder, podpásovka, cokoliv, jen aby mě odehnal. Čím dál jsem, tím pro něj líp. Nechce abych byla blízko. Nevím, zda to píšu srozumitelně. Vždycky, když jsem se přiblížila, dostala jsem "ránu". Po 16 ti letech už nemůžu.