Nesnáším rozhodnutí učiněná pod tlakem, která jsou nevyhnutelná a která nelze změnit.
Jedenáct let jsme byli spolu, budeš mi scházet.
16. února 2001 - 31. března 2012.
Jedenáct krásných, dobrých let.
Byl jsi vynikající hlídač...
A ještě jsi tu mohl nějaký čas být.
Ale dnes v noci..
Zatracená zkurvená práce!!
Už tě nikdy nepoškrábu za ušima, už nikdy mi nepodáš packu, nestrčíš studený čumák do dlaně.
Už nikdy tě neuvidím a neuslyším štěkat, když odjíždím..
Už mi nikdy nezaškrábeš na dveře, abych tě pustil domů..
Už tě nikdy nepohladím...
Odpusť mi to rozhodnutí..
Trápil by ses až do rána..
Je mi to tak líto...
Můj milovaný kamaráde,
byl jsi mým nejlepším přítelem,
dělal jsi pro mne všechno, co jsi mohl a uměl
a uctíval mě jako boha.
Ve tvých očích jsem četl důvěru a lásku.
Vracel jsi mi dobro,
které jsem ti poskytoval.
Stárnul jsi vedle mne a mých dětí,
hlídal jsi dům a dělal mi radost.
Snad milionkrát jsi zavrtěl ocasem,
abys mi poděkoval za péči,
abys mě přivítal doma a dal mi najevo radost.
a zůstal jsi se mnou až do smrti.
Jsem ti za to za všechno moc vděčný.
Bylo mi ctí být s tebou až do posledního tvého dechu.
Sbohem můj nejvěrnější kamaráde...
Sbohem...