Dennapicu | Dokonáno jest.

Tak jsem se přiznal. Přiznal jsem se k dani z příjmu fyzických osob. Jako každý rok v tuto dobu pravidelně přehodnocujíc termín, který jsem si pro tento účel určil. Mám slabou vůli a nedovedu překonat svůj odpor k úřadování. Kolikrát pro mě není vůbec problém práci udělat - ale napsat fakturu, to je šichta. Výkaz servisu zformulovat tak, aby v něm nebyly úplné pitomosti a vypadal popsaně, protože čím méně slov - tím více si zákazník myslí, že jste práci odflákli.

No a  přiznáním to vrcholí. Ne, že by bylo složité ho napsat, ale donutit se k tomu. Hotové je to  - i při mém pověstném bordelu ve věcech organizovaném nepořádku - za hodinu i s přepsáním; fakt toho nemám moc, ale najít, kam jsem s čím během roku prásknul a dát to dohromady... To vše včetně donucování (do neděle to fakt udělám) a s neustálým posunováním termínů trvá už od začátku, no dobře, tak od půlky února. Ale už to mám za sebou, dnes v podvečer jsem navštívil příslušný Berňák a záležitost vyřídil ku své spokojenosti. Teď ještě dořešit sociální a zdravotní daně, a bude vymalováno.

Dovolil jsem si připomenout Upírce, že neplní dohody a že už to trvá rok, co na to sere a poslal vyúčtování. Zatím, kromě cirka tří až pěti odstavců sraček dceři a dvou dokumentů - z nichž jeden už jsem třikrát odmítl - nepřišla žádná relevantní reakce. Její Excelence pořád nemůže pochopit význam výrazů jako jsou "povinnost", "odpovědnost", "čest", "dané slovo", a pořád mele nějaké nesmysly o tom, že si nebude lásku kupovat. Nechápe, že si lásku nejenže nekupuje, ale i likviduje poslední zbytky dobrých vztahů, které by za normálních okolností mohly existovat. Fakt tomu nerozumím, myslel jsem si, že se rozejdeme jako dva dospělí, rozumní lidé, ale to, co se děje je velmi, ale velmi infantilní.  I když to nijak nevybočuje z mantinelů Jejího původního chování.

No nemyslím, že dělá dobře, když neustále mlží a hraje si na ukřivděnou, nebo se možná ukřivděná i cítí - co já vím? Ale... No psal jsem o tom jinde, tak to nebudu rozebírat tady. Jednu věc ovšem vnímá správně, odcizuje se svým dětem. Jen příčina není v tom, že bych snad já nějak zapracoval. Fakt to nemám zapotřebí, zvládá to sama perfektně a s přehledem. Zcela hravě. Jestli to tak půjde dál, nejspíš po letech skončí jako její biologický. Odložen v nějakém starobinci daleko od civilizace a všemi svými dětmi ze všech manželství zapomenut.. Dost pochybuju, že se holka vzpamatuje, ta sekta, co jí je členkou, jí vymyla poslední zbytky myšlení zcela dokonale. Ale to je už věc, kterou neřeším, jelikož ji nijak neovlivním. Jen se nestačím divit, že se to stalo právě mně...

Od setkání s Upírkou před víc jak dvěma týdny se mi poněkud zhoršil zdravotní stav - myslím, že to není nic mimořádného, jen reakce na setkání se svým osobním likvidátorem. Nakonec přiznejme si to zcela veřejně, srdce je poškozené hypertenzí i mojí vypěstovanou morbidní obezitou (jak zní oficiální diagnóza) - vytvořil jsem si pořádnou bariéru, jen co je pravda - takže to asi nevypadá příliš dobře ve výhledu. Levá komora začíná poněkud haprovat, což se projevuje jistými potížemi s dýcháním. Není to tak zlé, jako před třetím listopadem loňského roku a navíc už mě to neděsí jsa informován, která bije, ale do ideálu to má daleko. Zhodnocení situace tudíž mělo za následek skutečnost, že jsem napsal závěť, aby náhodou nedošlo k dědění ze zákona. Myslím, že jsem jednal naprosto logicky a v souladu s aktuálním děním. I z toho důvodu dávám věci do stavu, kdy bude možné uzavřít moji samostatnou výdělečnou činnost i beze mne. Sichr je sichr, jak řekla ta jeptiška, co si dala svíčku do igelitového sáčku. Ale ještě jsem tady, ještě žiju, ještě blbnu se zahradou, dvorkem, se psy, kocoury, králíky, slepicemi, polem, loukou a vším, co k tomu patří.

Leč o tom zase jindy.