Opět sedlačíme

24. březen 2012 | 22.44 |

Po několikaleté pauze, kdy jsem nejen neměl chuť a energii, ale ani fyzicky jsem nebyl schopen se do něčeho byť malého pustit, nasbíralo se práce, že mi to až pomalu přerůstá přes hlavu. Po krátké a mírné zimě udeřilo jaro přesně tak, jak jsem předpokládal. Ne, nezastihlo mě nepřipraveného, ale je toho teď hodně najednou a není zrovna jednoduché si nastavit všechny priority tak, aby byly v souladu a jedno na druhé navazovalo. A protože Příroda nepočká, je důležité se správně rozhodnout, na co se vysrat dřív a na co až později.

Fanatici už mají nepochybně zaseto, ti větší frajeři už od loňska - ne, fakt si nedělám srandu, opravdu je lepší mrkev, petržel a jiné dobroty nechat přezimovat, protože pak klíčení a vzejití výsevu netrvá tak dlouho - ti menší frajeři teprve hrabou zahradu, ostatní kopou, ryjí a vysévají no a já teprve stavím boudu na nářadí. Jde o takový malý přístřešek - asi 2,5x8 metrů. No nesmějte se, mám spoustu zahradního nářadí, které se mi nikam nevejde a už vůbec ne tak, aby bylo po ruce pro případ potřeby. Například loňský rok jsem malotraktor, sekačku, obraceč, kultivátor, pluh a další skladoval pod širým nebem jen s přehozenou plachtou, aby mi do toho nepršelo přímo. Je asi všem jasné, že to té technice příliš nesvědčilo a neměla z toho žádnou radost. A to nemluvím o míchačce, která je na čerstvém vzduchu v zimě-v létě už asi deset let a má rzí zcela spečená kolečka. Prostě ta zbouraná stodola neuvěřitelně schází.

Letos jsem si koupil k malotraktoru nový motor, tentokrát jsem se rozhodl, že nechám dvoutakt dvoutaktem a pořídil si Hondičku. Slibuju si od toho mnohé - zejména kultivovanější chod a konec s neustálým restartem - nějak jsem nebyl schopný Jikov seřídit tak, aby nechcípal na volnoběh; otáčky byly vždycky příliš vysoké a to tak, že odstředivá spojka šla do záběru a já při řazení rychlostí dělal často inventuru zubů v převodovce. Je mi jasné, že to není motorem, že "těchnika balšaja, toŁko masťor chujovyj", tedy že je to rukama, ale neporadil jsem si. Nevadí to, motor využiju stále k sekačkám, obraceči píce a vůbec bude dobrý i nadále ve stavebnicovém systému VARI. Jen nevím v jakém je stavu po podzimu venku a po zimě ve sklepě. Ale nechci ho moc rychle tahat na světlo, protože bouda ještě nestojí a chvilku potrvá, než bude stát - nebylo by kam jej uložit. Tak ještě týden, možná dva to potrvá, záleží trochu i na tom, jak rychle dostanu na účet peníze, které mi mají zaplatit dvě firmy za odvedenou práci.

Ale ještě než se spustím do stavby přístřešku, musím(e) uklidit dvorek, seškrábat nánosy ornice spláchnuté z okolních polí a zahrad za posledních pět let, přeházet několik hromad žulových a jiných kvádrů připravených k uložení na své místo, uložit je tam, kam plánováno jest a změnit jejich status ze stavu materiál do stavu hotová dlažba. Ale pššššt. Je to překvapení.

Po dnešku to opravdu hodně prokouklo a taky k pár změnám došlo.. No vůbec nejlepší úklid materiálu je umístěním/namontováním na jeho plánované/předpokládané místo. Prostě cihly nejlíp uskladníte tak, že si z nich postavíte dům.

V týdnu se chystám, že si vyjedu s travním traktorem do louky, potřebuju jako sůl zrušit loňskou trávu usušenou nastojato, aby mohla vyrašit mladá nová a čerstvá. Nějak jsem to loni nezvládl - jednak fyzicky, můj zdravotní stav díky laskavé péči mého energetického upíra stál za hovno (u mě lze věci nazývat pravými jmény) a zlepšovalo se to jen velmi pomalu, a druhak díky počasí, protože mi do sena napršelo a seno shnilo. Chuť do práce člověk sice měl, ale prostě to nešlo. Letos je obojí - jak chuť, tak i fyzický stav je na zcela jiné úrovni a můžu si leccos dovolit. V nejhorším umřu v botách, ale fakt je, že se mám docela rád, je mi (už) dobře na světě a tak si dávám pozor, abych to nepřepískl. Ještě si sice nepohazuju s padesátikilovými kvádry, ale beru jen pětadvacetikilové a metrákové vozím pro sichr na kolečku. Zatím to jde, organismus neprotestuje, naopak zdá se, že si na zátěž zvyká a je to lepší, než utrácet za zvedání železa ve fitku. A taky jsou za mnou vidět výsledky.

Na řez ovocných dřevin se teprve chystám - zimní řez je mýtus, dělal se hlavně proto, že hospodář neměl v zimě tolik práce. Takže kdo jste nestihli, nevadí, je čas. Jen nevím, čím udělám předjarní postřik, když Oleoekol zakázaly nějaké zasrané pseudosměrnice idiotů z brusele. No viděl jsem sice něco v nabídce firmy Agrocositam, ale pro mě "ekologický" znamená totéž, co "drahý a neúčinný". A už vůbec netuším, co proti Pilatce, ale než odkvetou švestky, se to snad dozvím. Kdo jste ušetřili v zásobách Sulku, je nejvyšší čas stříknout broskvoně proti kadeřavosti - taky to musím udělat. Jinak zkuste Kuprikol, neb ten je k dostání a když ne, použijte Google k vyhledání vhodné látky. Ale udělejte to, jinak budete mít na broskvoních krabaté listy a mizerné plody, pokud vůbec nějaké.

Rajčata, květáky, celery a tak podobně už byste měli mít v truhlících, papriky už by tam měly být třetí měsíc. Cokoli chcete předpěstovávat, tak je nevyšší čas s tím do hlíny a někam k oknu a radiátoru a ť už jsou to kytky, nebo zelenina.

Ale co vám mám povídat - dělejte si, co chcete, kdy chcete a hlavně jak to chcete. Ať se daří.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Opět sedlačíme amelie00 25. 03. 2012 - 01:45
RE(2x): Opět sedlačíme apok@lypsÍk 25. 03. 2012 - 09:25
RE(2x): Opět sedlačíme valach-ostrawski 25. 03. 2012 - 14:52
RE(2x): Opět sedlačíme dennapicu 26. 03. 2012 - 00:55
RE: Opět sedlačíme hospodynka 25. 03. 2012 - 09:41
RE(2x): Opět sedlačíme valach-ostrawski 25. 03. 2012 - 14:53