Byla fčera taka fajna a pjekna neděla a ja mam eště jakesy malučke resty na svoji zahradě, tuž sem se rozhodnul, že cosyk porobim. Mam tam taku hrušku, co je marodna na strupovitosť, rzu a ni vodni kamen, ale něuvjeřytě, na kurovca. Či cosyk podobneho bo chodby pod skuru su take same.
Pravil sem se, že ju uřnu na taki malučky peň, kery se schova pod uroveň terenu... Nejdřyve sem ju ořezal, a potem obkopal, abysem se dostal tam, kaj třeba z motovu pilu. Mam taku tu malu šikovnu Štylku, s keru se aji dobře po stromach lozi.
Obkopana hruška vypadala takto:
Ale to matě tak. Jak něchatě v zemi peň, žeru ho hřyby. A taka vaclafka, jak se rozrostě kořeňami, vyrazy se kajsyk na zdravym stromje a strom je f prdeli. Peň je dosť dluhy, tuž co ho vykivať? Jak? To neni velky problem, jak matě ocelove lano a jakesyk hupcuki.
Na vrch pňa zahaknětě smyčku oceloveho lana.
Druhy koněc datě kolo jakesyk kotvy, kera drži fest v zemi. Najlepši jak je to jakysyk strom, kery už tam paru desytek rokuv rostě, ale podložtě to lano čimsyk, bo inač zkurvitě ten strom. A mezy to datě hupcuk.
A potem je to jak pohadka o velike řepje. Tahatě... Tahatě... Popotahujetě...
Paru razy je třa aj pozkracovať lano a přetnuť kořeně, kere něchcu na venek...
Až potem HEJ_RUP!!!
A strom leži...
A je to hotove!
Pomahala kopať moja vječi děvucha. Je šikovna... Veřejně ji děkuju. Nic se za to někupi, ale nic ineho nědostaně. A nakoněc, robi na svojim, ni? Ze sebu se to nězeberu...
Fajny deň.