Holčičko smutná

18. únor 2012 | 15.10 |

Tvůj příběh smutně šel a zbled´ váš ředitel,
jsi zmatkář nejznámější v okolí.
Jak prašivou tě berou a co s tvou kariérou?
A víš jak to tvou mámu zabolí..?

Holčičko smutná, je konec nadějí a snů,
holčičko smutná, ty kouli máš i z účesů,
propadáš ve škole kadeřnic, z ní letět je tvůj osud.
Taky kapesné máš dávno pryč to za plastiku nosu.

Vzchopit se musíš nebo ti hrůzy nastanou,
jen se tím dusíš, když neumíš tu foukanou.
Ani paruky ti nejdou tak změn svůj cíl životní,
a dělej gympl nebo nějakou zdravotní.

Holčičko smutná, jenom se flákáš po hernách,
holčičko smutná, vždyt ty jsi mín než průměrná,
neumíš má dívko vůbec nic, snad ani stříhat chlápka,
nepřijde ti výkvět zákaznic snad leda nějaká šlapka.

Nesnaž se o to, neudržíš si práci svou,
jinam to otoč, co v Domě krásy s lajdačkou?
Ty máš krásnej vzhled a pleť jak med a stejně svět je zlej,
běž na tu zdrávku nebo gympl dodělej.

Jsem přece anděl, už ti tu radím celej den,
a co sám pán děl, vypouštíš druhým uchem ven.
Když mě vůbec nechceš poslechnout a žádnej netleská...
Tak jdu zas tam kde čeká klenba nebeská.

Holčičko smutná, duši máš tesknou.
Holčičko smutná, oči se lesknou.
Holčičko smutná, duši máš tesknou.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře