Dennapicu | A je to.

V kamnech praská, dědek každou chvíli
zvadlé ruce sobě zahřívá...

Inu, nepraská ani tak v kamnech jako spíše v kotli a ty ruce... No je vidět, že se v poslední době živím rukama, ale zas až tolik zvadlé ještě nejsou. Leč co není, časem bude, takový je života běh.

Letošní svátky proběhly v těžké pohodě, nikdo neječel, nikdo neřval, nikdo nelamentoval kolik že toho ještě není hotovo a kupodivu, i když nebylo, svět se neposral. Všechno pomalu, postupně, co nestíhali jsme s dcerkou, to jsme pustili po proudu Ostravice, Odrou až do Baltu. Žádné starosti. Bramborového salátu minimálně, čočkové polévky tak akorát, řízky jen vepřové a drůbeží a to ještě v množství menším, než malém. Žádné obžerství, na přípitek kapka perfektní domácí rynglovice (díky Petře, fakt je vynikající), k pití šumivá jablečná limonáda vlastní výroby, pravděpodobně nepatrně alkoholická - nechal jsem od moštování asi pět dvoulitrových lahví v chladničce svému osudu a od příštího roku to budu dělat programově, neb je to vážně luxusní pití.

Na stole pro potěchu oka i chuťových buněk jsem si dovolil několik jablíček a lískových oříšků ze své zahrádky a z hypermarketu pár mandarinek, fíky a pomelo. Pár kousků cukroví, které pekla moje mladší dcerka - rovněž skvělá práce a ano, ochutnal jsem. Několik rituálů, které každý rok dodržujeme a kterými se snad ani nebudu zabývat, protože každý má nějaké rituály. Jen tak mimochodem i neslavit vánoce je svým způsobem rituál, proto říkám každý.

Dceři rozkvetla barborka přesně na Štědrý den, tak že by?? No uvidíme. Holka se s odchodem mého energetického upíra taky dost změnila, tak hin sa hukáže, kam se to posune dál. Je sebevědomější, méně uzavřená, průbojnější - snad jí to bude k užitku. Tím chci uklidnit Lentilku - rozkvetlo to moc brzo, buď v klidu, Matrix tím nechtěl zhola nic říci a já jen neodolal při strašení. Svůj život máš ve svých rukou a jen na tobě záleží, jak s ním naložíš.

V pátek jsem ještě popracoval a zítra zas ještě pokračuju, takže sezóna nebyla zas tak zlá co do práce, horší je to s placením. Inu, zas po mně nějaké mafiánské svině půjdou, ale to už je osud.

Příští rok by měl být rokem docela dost velkých změn, co letos začalo, mělo by už přinášet nějaké plody ať už sladké, nebo kyselé. Chuť do práce by byla, chuti do života je aktuálně na rozdávání, jsem až neskutečně v pohodě a jediné, co mi snad ještě schází je pár hebkých ženských rukou kolem krku. Vlastně jsem spokojený člověk, všechno jde jak má jít a všechno zvládám s přehledem. Je to opravdu moc dobrý pocit.