Dennapicu | Táto, ta pila je tupá!

.. tak ji nabrus, milý Lojzo. Nabrus ji. 

Sejde už se to tak v životě lidském, že nic netrvá věčně a čas otupí i ostrý břit. Pak přichází na řadu pilníček, nebo bruska. Děda byl "devatero řemesel" - fakt si nepamatuju, že by něco neuměl, zvládal ševcovinu, tesařinu, truhlařinu, zednickou, zámečnickou, malířskou, krejčířinu... V Nové huti dělal nástrojaře, nabrousil naprosto cokoli. Na co sáhl, to prostě zvládal. Táta jako vyučený zámečník taky byl docela frajer a neměl ruce levé, dědeček z máminy strany si zas potrpěl na solidní nářadí a uměl s ním dělat..

No a tak díky genům po předcích na tom ani já nejsem zrovna nejhůř. Slovo "nejde" nemám ve slovníku, znám jenom termín "neumím" a nebo "nechci". Když "neumím", naučím se. Když "nechci", včas to řeknu, aby se druhá strana podle toho mohla zařídit.

Po dnešní přípravě dřeva na topení mi tak nezbývá, než si sednout ke stroječku, upnout pilový řetěz, nastavit úhel kotouče (to kecám, ten mám nastavený stabilně, neb brousím stále stejný řetěz vždy, když je to potřeba) a zase naostřit nástroj, aby bylo znovu možné devastovat okolní lesy. Jo bývaly doby, kdy jsem si to objednával jako službu - prostě jsem sundal řetěz z pily, odvezl ho do dílny a nechal naostřit. To bývávalo tak před čtrnácti lety. Pak se ty služby nějak zvrhly nebo co se s tím stalo, dělníci to začali flákat - no co, jejich řetěz to není a nabroušené to je.

O čem mluvím? Nabrousit cokoli lze jen tím, že ubíráte materiál ostří - to je princip. Jenže věc se má tak, že je důležité, kolik toho materiálu uberu. Když je řetěz můj a záleží mi na tom, aby mi nějaký čas vydržel, logicky se snažím ubrat toho materiálu co nejméně. Poskytovatelé ostření z nějakého mně neznámého důvodu ubírají toho materiálu co nejvíce a když jsem po dvou broušeních (á 40 Kč - tenkrát) musel za tři stovky koupit nový řetěz, poněkud jsem se zamyslel a začal jsem počítat. I dospěl jsem k závěru, že nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit si kupovat tyto služby, pořídil jsem jednorázový stroječek k broušení asi za šest set CZK v baumarktu a dnes si řetěz, než ho úplně zlikviduju do nepoužitelna, nabrousím až třicetkrát. To proto, že ty zuby stačí jen lehce "olíznout" k dosažení kýženého stavu. Čímž ušetřím až patnáct stovek oproti stavu, kdy jsem ty služby platil...

Ušetřená koruna je vydělaná koruna (a šílený chemik se k ní nedostane).

No nekupte to..?