Letos je to takové malé šílenství. Dlouho nic, zima jak v Rusku a najednou udeřilo jaro. Strašný fofr. Nejdříve se na zahradu nedalo vůbec vlézt, ale pak během velmi krátké doby stromy vyrašily, vypučely, rozkvetly a zazelenala se tráva. Bylo třeba ve velmi krátkém čase stihnout spoustu práce, což při mé lenosti a naprostém nedostatku jakékoli pozitivní motivace bylo nadlidským úkolem.
Naštěstí jsem si pořídil ten travní traktůrek - to je úžasná věcička; díky němu mám za odpoledne hotové to, s čím jsem si jinak hrál celý týden. Navíc se mi podařilo elegantně posekat suchou trávu z loňska a tudíž moje latifundie začínají vypadat velmi pohledně. Pravda, sedím na tom jak vosa na bonbóně a tak jestli někde objevíte obrázky šílence, co je větší, než ten traktorek, co na něm sedí, tak mi přihrejte odkaz. Ale doufám, že nikoho nenapadlo mě fotit při práci. A jestli ano, tak se kochám nadějí, že mu při tom oslepl snímací senzor.
Kromě celkem slušně upravené louky a dolní zahrady - upravené už dokonce dvakrát - bylo potřeba v celkem krátkém čase postříkat ovocné stromky proti přezimujícím škůdcům a proti plísňovým chorobám. Nevím, jak to máte vy, ale moje zkušenost je taková, že čím dražší a ekologičtější prostředek, tím je šetrnější k plísním a přezimujícím škůdcům. Takže kompromisem byl roztok Oleoekolu proti přezimujícím škůdcům a Sulky proti plísňovým chorobám. A než by kočka vejce snesla, přišel čas na savé a žravé škůdce- konkrétně mšice, květopasa a obaleče. To jsem sfouknul roztokem Karate (nebo co to bylo) a tak mám ošetřeno a zatím na zahradě i čisto. Uvidíme, jak dlouho to vydrží; ochranná lhůta je tuším 28 dní a před jejím koncem bude opět velmi rozumné postřik opakovat.
A protože pomalu, ale jistě odkvétají švestky, přichází čas postřiku proti Pilatce švestkové - komu z vás každý rok švestky bohatě kvetou, ale nerodí, máte problém právě s touto vosičkou. Takže jakmile opadá ze švestky 80-90% okvětních lístků, je čas k ošetření.
U "sousedů" zasadili lán brambor, což znamená, že já se letos budu věnovat takovým věcem, jako je řepa, rajčata, papriky, vinné hrozny, okurky a podobně. Řepu přepasíruju v zimě přes králíky a bude vystaráno. Jenže! Problém je trošku v tom, že aktuálně je sucho až nepříjemné a zemina na poli je jak beton.
Ale co, dal Pámbu zajíčka, dá pro něj aj trávníčka. Nebo taky voják se stará, voják má. Čímž jsem chtěl říci požijeme, uvidíme. A ač zrovna nepožiju, prostě počkám až naprší a pak se zase uvidí, co bude dál. jer těžké brát věci tak, jaké jsou, jenomže jinak to nejde.
Letos jsem to i s těma králíkama nějak odflákl - v tuhle dobu už jsem normálně míval mraky mladých. Letos to bude tak o měsíc až dva později, než obvykle. A ty peripetie, co jsme kolem toho zažili. Ale to uděláme "indyckym spusobem". Tohle povídání si necháme "na indy". Možná.
Carpe diem.