Co mi to sakra připomíná?

Lidé a šimpanzi jsme mezi primáty výjimkou - na uspokojení svých choutek po mase jsme schopni uspořádat i organizované štvanice.

Národní park Tai se nachází v západním cípu Afriky, na Pobřeží slonoviny.Nejzajímavější na takových lovech je dělení kořisti. Šimpanzí samci totiž při nich část úlovku rozdávají. Něco smění za okamžitý sex, ale nepochopitelně štědří jsou i k nepříbuzným samicím, které jsou mimo ovulaci a nic s nimi nemají. Podle nově získaných poznatků ale i v tomto případě jde o jistý druh obchodu. Ještě přesněji řečeno o oboustranně výhodnou směnu, při níž samec jedná vypočítavě se snahou zvýšit si šance na předání genů za to, že samici vylepší její jídelníček o hodnotnou stravu. Samicím takové dvoření vyhovuje, protože nemusí vydávat energii na vlastní lov a nemusí riskovat, že se při něm zraní. A co že to vlastně šimpanzi dělají? Vlastně totéž, co lze mnohdy spatřit i u primátů s nejvyvinutější mozkovnou, u nichž řada samic také udržuje vztah, jehož základem je přísun dárků. Menší rozdíl tu přece jen je. Nespokojí se s úplatkem ve formě kusu žvance.

To že například bonobové směňují pochoutky za okamžitý sex se již vědělo. Tady jde ale o poněkud jiný poznatek – o šimpanzí dlouhodobou vypočítavost. Svým oblíbenkyním totiž samci nosí dárky i tehdy, když z toho pro ně zrovna žádný sex nekouká. Tedy i v době, kdy jsou jejich favoritky mimo období ovulace.
Šimpanzí krasavice úplatky ve formě masa přijímají rády. Mají dobrou paměť a dokáží být vděčné. Samci spoléhají na to, že samice je dostatečně inteligentní a že jí dojde, že jde o "půjčku za oplátku" a že si to bude pamatovat dostatečně dlouho. I když pravda také je, že "sichr je sichr" platí i u šimpanzů, a že nejštědřejší jsou samci k samicím, jež jsou v říji. I tak ale lze říci, že samci dost investují do svého sexu s předstihem...
(ZDROJ)