valach ostravski: Ja zas mam rad, jak mam kolem sebe misto. Trochu vječi plac nigdy nězaškodi. je potem kaj zalezť.
emté: A zbyde Ti čas užít si toho prostoru kolem? Než posekáš trávu, zasadíš papriky a brambory, tak padáš únavou a na odpočinek prý člověku stačí pohodlné lůžko (i v malé ložnici). Hvězdy, východ a západ slunce jsou vidět i na sídlišti, občas i ten ježek zadupe v noci pod okny...aspoň u nás, na jihu.
valach ostravski: Teď po čtyřicítce začínám uvažovat úplně stejným způsobem. Zejména když se tady z toho začíná stávat ležaté sídliště.
Tím jsem chtěl říci, že máš pravdu.
Hezký den.
jarda*: No poteš, každá rada nad zlato. Trojgenerační dům je na pytel a tací řemeslníci jsou na dva. Jenže tak to chodí, já když chci odvézt pořádnou práci, tak je pro lidi drahá a vemou toho "nejlevnějšího" a končí to minus 3 Mega možná víc. Co dělat? Lidi staví, opravují dům jednou za život a zkušenost z toho si berou do hrobu. Vy tu zkušenost máte, ale stavět pořádně už nemůžete - nejsou love. Jen bastlit - nekonečná rekonstrukce.
latryna: Škoda, že nepokračuješ, rada by som videla konečný stav!!!! My tiež prerábame (len 9 rokov) starý cca 100 ročný barák a tak by som rada videla ako si to dokončil.Zdravím
valach*: Konečný stav leží stále někde v nekonečnu - čímž chci říci, že se rekonstruuje nárazově podle financí a možností.
Zadlužovat se kvůli stavbě nehodlám, hypotéky a úvěry mě děsí. Je pro mě nepředstavitelné zadlužit se až do konce života, když nevím, co bude zítra.
latryna: ...takže sme na tom rovnako...večná rekonštrukcia! Keďže nepatríme medzi bohatú "smotánku", robíme tiež tak, ako vrecko dovolí...Prajem pekný deň.
amelie00: Hezký dům, ta poslední kresba je zajímavá. Třígenerační? Mně stačilo bydlet 5 let s tchýní a s tchánem a nebylo to ono.
Taky bydlím skoro 36 let vždy v rodinném domě a trošku mě děsí, co budu dělat se 3 dětmi v paneláku. Tady můžou vyběhnout na zahradu, já pěstovat jahody, maliny, ostružiny aj. Nedovedla jsem si představit, co budou mé hyperaktivní děti dělat v malém bytě. Asi proto jsem tu zůstávala déle, než bylo nezbytně nutné. Nechtěla jsem uvrtat děti do paneláku...ale někdy se nedá nic jiného dělat.