Vymývání mozku - všechny vztahy jsou harmonické

10. březen 2009 | 17.58 |

Celý náš život je tvořen vztahy. Ke všemu máme určitý vztah - třeba i k textu, který právě čtete a  ke mně...

Všechny naše vztahy - k věcem, jídlu, k počasí, dopravě, k lidem - jsou odrazem vztahu, který máme sami k sobě a který je zase silně ovlivněn vztahem, jaký jsme měli v dětství k dospělým. Tehdejší reakce dospělých jsou často stejné, jako naše reakce vůči nám samotným a to v negativním i pozitivním smyslu.

Zamyslete se na chviličku nad slovy, kterými se káráte a obviňujete. Nejsou to náhodou stejná slova, jakými vás kárali vaši rodiče?
A jakými slovy vás chválili? Jsem si téměř jist, že tato slova rovněž používáte.

A možná, že vás nechválili vůbec? V tom případě to neumíte ani vy a zřejmě jste přesvědčeni, že se nemáte za co chválit. Neobviňujte rodiče; všichni jsme obětmi obětí. Rodiče nás nemohli naučit nic jiného, než co znali sami.

Každý váš významný vztah je odrazem vašeho vztahu k jednomu z rodičů. Dokud nevyřešíte tento prvotní vztah, ty další nebudou nikdy podle vašich představ.

Vaše vztahy k okolí jsou projevem vaší osobnosti. To, co přitahujete (lidi, situace), vždy zrcadlí určité vaše vlastnosti nebo přesvědčení o mezilidských vztazích - ať už jde o nadřízené, spolupracovníky, zaměstnance, přátele, partnery nebo děti. Nelíbí se vám na nich přesně to, co sami děláte nebo byste dělat chtěli, případně to, čemu sami věříte.

Nepřitahovali byste je ani by vám nezkřížili cestu, kdyby nějak nezapadali do vašeho života.


Cvičení: vy versus "oni"

Chvíli se zabývejte člověkem, který vám vadí. Popište tři vlastnosti, které se vám na něm nelíbí - to, co by podle vás měl změnit.
Hluboce se zamyslete sami nad sebou a zeptej se: " V čem jsem stejný/stejná a kdy se chovám jako on(a)?"
Zavřete oči a přemýšlejte o tom.
Pak si položte otázku, jestli JSTE OCHOTNI SE ZMĚNIT.
Odstraníte-li tyto mentální návyky, zvyky a přesvědčení z vlastního myšlení a chování, i ti druzí se změní, nebo odejdou ze vašeho života.

Jestliže vám nadřízený neustále projevuje svou nespokojenost a kritizuje vašii práci, podívejte se do sebe. Buď se v některých situacích chováte jako on, nebo věříte, že nadřízení jsou vždy kritičtí a nespokojení.

Jestliže podřízený ignoruje vaše instrukce nebo nepracuje tak, jak má, zamyslete se, kdy se tak chováte vy, a vyřešte to. Je příliš jednoduché někoho vyhodit; navíc se tak nezbavíte svého mentálního návyku.

Jestliže někdo z vašich kolegů nespolupracuje, zjistěte, čím jste něco takového přivolali. Kdy se těžko spolupracuje s vámi?

Chová-li se k vám přítel(kyně) chladně a neprojevuje vám lásku, zjistěte, nemáte-li v sobě přesvědčení, které jste získali v dětství pozorováním rodičů, že láska je chladná a neprojevuje se.



Jestliže vás manžel(ka)/přítel(kyně)/milenec-milenka nepodporuje a neustále vás sekýruje, i tehdy pátrejte po svém přesvědčení z dětství. Nechoval se tak někdo z rodičů? Nechováte se tak vy?

A jestli vás rozčilují některé zvyky vašeho dítěte, ručím vám za to, že to jsou i vaše zvyky. Děti se učí pouze napodobováním dospělých, které mají kolem sebe. Vyřešte si ten problém sami v sobě a uvidíte, jak se automaticky změní i druzí.

Toto je jediný způsob, jak měnit druhé - změnit sami sebe. Změnit své mentální návyky. A zjistíte, že i "oni" jsou najednou "jiní".

Sebeobviňování nemá smysl. Tím se jen vysilujete. Uchovejte si svoji sílu. Bez ní se nemůžete měnit. Bezmocná oběť nenachází východiska.


Láska přichází, když to nejméně očekáváme, když ji nehledáme. Toho pravého partnera nikdy nepotkáme v době, kdy o lásku usilujeme. Místo toho po něm jen marně a nešťastně toužíme.
Láska není mimo, láska je v nás samotných. Nežádejme, aby přišla okamžitě. Možná na ni nejsme připraveni nebo nejsme ve stadiu, abychom mohli prožít lásku podle svých představ.
Nesnažte se s někým žít jen proto, abyste nebyli sami. Po jaké lásce toužíte? Udělejte si jasno v tom, o jaké kvality ve vztahu skutečně stojíte. Rozvíjejte je u sebe a přivoláte člověka, který je má.
Je možné zjistit, proč se vám láska vyhýbá. Není třeba důvodem vaše přehnaná (sebe)kritičnost? Pocit, že si lásku nezasloužíte? Přehnané požadavky? Sny o princi z pohádky? Strach z důvěrností? Přesvědčení, že vás nemůže mít nikdo rád?
Buďte na lásku připraveni. Přichystejte jí půdu, abyste ji mohli pěstovat a rozvíjet. Buďte láskyplní a budou vás mít rádi. Buďte lásce otevření a přístupní...

Zpět na hlavní stranu blogu