Kdo nezná pravdu a přesto koná, je jen hlupák, kdo ji však zná a navzdory svému svědomí ji zatajuje nebo dokonce nazývá lží, ten je opovrženíhodný zločinec.
(Že pane Zadolárku?) 

Extremista, rasista, xenofob, islamofob, nácek, radikální pravičák, homofob... To všechno jsou novinářská synonyma pro bílého heterosexuála pracujícího mimo státní sektor a mimo "neziskové" organizace..

Jen těžko si dokážu představit, jakou osobní svobodu může mít nezaměstnaný, který chodí hladový a nenalézá využití své práce. Skutečná svoboda existuje pouze tam, kde je zrušeno vykořisťování jedněch lidí jinými, kde není nezaměstnanost a bída, kde se člověk nemusí třást strachy, jestli zítra nepřijde o práci, o střechu nad hlavou, o chleba. Jen v takové společnosti je možná skutečná a nikoli jen papírová osobní a jakákoli jiná svoboda.

 Starám se o sebe a svou rodinu, mám na zřeteli zájmy svého "kmene". Má-li být cenou za život mého dítěte smrt tisíců dětí kdesi daleko, je to cena zcela přiměřená.

Tudíž vám na nějakou pomoc hladovějící Africe nebo na přijímání islámských imigrantů naprosto seru.

Musíme stále někomu podlézat? Nemůžeme být samostatní a hrdí, obhajovat především svoje zájmy a jednat s druhými jako partneři, nikoli jako slouhové? Musí být náš stát donekonečna vnímán jako země levných pracovních sil, děvek, chlastu a drog a také necivilizované zlodějiny, hlouposti, sprostoty a korupce?

Jediná země, kde nehrozí politický puč, je USA.
A víte proč?
Protože ve Washingtonu není ani jedna americká ambasáda.

Jakmile lidem seberete svobodu, vyvoláte nenávist.

Nordického, germánského člověka přesvědčíte nebo zlomíte. Čecha, slovanského člověka, lze jen těžko přesvědčit, vždy se ohne, nikdy ho nezlomíte. A když ho přestanete ohýbat a pustíte jej, tu se zase vzpřímí, zase tu stojí a znovu je vám protivníkem. Z toho plyne závěr, že ho musíte pořád přitlačovat, aby musel být stále ohnut, aby poslouchal a tahal.

Reinhard Heydrich 1904–1942